Paříž-Manhattan

Chichotající se důchodkyně sedící za mnou v Modré posluchárně potvrzují, že patrně nejsem cílová skupina, ale i tak to bylo hrozně špatný. Alice Taglioni je krásná, jen co je pravda, ale to nestačí na 77 minut dlouhý film, který, i kdyby byl o polovinu kratší, bude stále příliš dlouhý. Romantická zápletka pokryje asi deset minut děje a zbytek je balast ve snaze o romantiku a trapnost ve snaze o komedii. Zklamání: Patrick Bruel nezazpívá. (06.02.2013)

Woody wanabee. Je zajímavé sledovat jak se romantický žánr posouvá od cílové skupiny +- 25 k 30 a více..Woody Allen by to určitě vypointoval nějakým vtipným komentářem, já ten talent nemám a tak se mi o tom nechce moc přemýšlet. Nicméně pár vtipných scének a přijatelná stopáž činí z tohoto splněného Sophienina snu "chci točit s Woody Allenem" celkem přijatelnou podívanou, po které si jako chlap můžu s klidem zavrtět hlavou a říct si: "Ženský jedny bláznivý." :) (21.03.2013)

„Vy taky máte střelenou rodinu?” - „Naši jsou chorobně nenápadní. Babičce je 102, dědovi 106 let. I pánbůh na ně zapomněl. Až si to jednou uvědomí, pomstí se na mé generaci.”... Mám ráda Woodyho Allena a tahle úsměvná romance plná nefalšovaného francouzského šarmu a zároveň tak trochu pocta jeho filmům mi okamžitě padla do noty. Omámená harmonizujícími tóny příjemných melodií, zcela ve stylu subtilního chlapíka s brýlemi, jsem se příběhem ochotně nechala unášet za hranice všedních dnů... (16.06.2020)

Já nevím, jak to v té Franci jen dělají, že tu romantiku nám vždycky naservírují na tak krásném podnosu s přílohou ve formě krásné hudby a já jen sedím a celou dobu se dívám s mírným, ale stabilním úsměvem na rtech. Včera to byla příjemná puska na dobrou noc, která mě do ničeho nenutila, jen mě nechala nahlédnout do jedné rodinky s jejich strastmi a slastmi a já s nimi pomalu plula životem. K tomu pozadí s Woodym Allenem a hlavně s Alicí, která se jím do určité doby nechá vést, než se rozhodne, že ten dlouhodobý dialog ukončí. Mírně komediální a rozhodně příjemný relax mezi ostatními, těžkotonážními filmovými kalibry. (10.05.2015)

Na prvotinu to není vůbec špatné. Sophie Lellouche natočila chytrou, a svým způsobem neobvyklou komedii, za kterou by se nemusel stydět ani sám Woody. Občas sice děj zaskřípal, ale to není nic co by vyloženě kazilo dojem. Většinu nedostatků totiž zakryla sympatická zaláskovaná dvojice a hravý pohled na svět očima lékárnice v hlavní roli. (25.08.2013)