Princezna a bojovník

Na půl cesty do Nebe. Princezna a bojovník je film, kterému absolutně nechybí "Tykwer touch" a nabízí tak asi vše typické, co lze ve filmech Toma Tykwera najít. Na můj vkus toho ale obsahuje až příliš mnoho. Jako kdyby chtěl Tykwer do filmu nacpat všechny svoje nápady a jejich množství upřednostnil nad jasnou formou. Právě proto působí Princezna a bojovník jako přípravné cvičení na Nebe, na film, který mě uchvátil čistotou formy a jasným a silným rámcem vyprávění. Princezna a bojovník chce vlastně asi říct skoro to samé a v mnoha momentech se to i daří. Jenže příběh je sám o sobě strašně překombinovaný, roztahaný a na můj vkus až opravdu příliš závisí na osudových náhodách (těch bylo tolik, že by je snad i Hitchcock považoval za přehnané). Výrazové prostředky balancují na hraně mezi zvýrazňováním thrillerově pokřivených lidských charakterů (podobný přístup jaký Tykwer zvolil již ve Smrtelné Marii) a osudem předurčené lásky (Nebe). Nejsem si jistý, zda si mix těchto přístupů neřeže sám pod sebou větev. Je však nutné říct, že Princezna a bojovník není v žádném případě špatný film, ba naopak, je to film sršící nápady, filmařským umem a snahou natočit něco jiného, něco tykwerovského. 6/10 (21.02.2018)

Franka Potente mi znovu dokazuje, že mezi herečkami je velkou paní. Tenhle film ale nestojí jen na ní, má toho v sobě víc - sílu, eleganci, se kterou se hlavní hrdina postaví svému stínu, tempo rozhodně ne pomalé, ale ani uspěchané, nenásilně uvedené prostředí blázince v kontrastu se světem, který je jiný...a hlavně tu hudbu. Tykwerovy nápady co se týče muziky jsou nápadné - a přesto ne rušivé, což nechápu, ale prostě je to tak. Zajímalo by mě, jak to ten chlap dělá... 80%!! (05.12.2013)

Tom Tykwer je výborný režisér a dokazuje to hned v několika scénách. Benno Fürmann je výborný herec a dokazuje to ve všech scénách. Franka Potente byla taky dobrá, ale už jsem jí viděl v rolích, kde mi sedla lépe. Ty blázni jsou tu oproti třeba "Přeletu nad kukaččím hnízdem" hrozně nesympatičtí. Líbilo se mi to, ale bylo to příliš roztahané bez nějakého zvláštního důvodu. (24.04.2006)

Režisér Tom Tykwer si upevnil svou pozici jednoho z nejnadanějších současných evropských filmařů. Po zběsilé, formálně dokonalé "Lola běží o život" prokázal, že nemá potíže ani s vnitřním tempem pomalu se vyvíjejícího, obsahově silného příběhu. T.Tykwer "pocitové" filmy umí (filmem "Nebe" to potvrdil) a celou "Princeznu a bojovníka" provázejí dlouhé, takřka hypnotické scény podbarvené náležitě zasněnou hudbou, které Tykwer rozumí a jež hraje v každém z jeho filmů ve vytváření (ať strhující - "Lola", nebo magické - "Nebe") atmosféry významnou roli. F.Potente podává (stejně jako T.Tykwer po režijní stránce) v roli mírně retardované Sissi svůj zatím nejpřesvědčivější výkon a má našlápnuto k tomu, stát se velkou evropskou (pokud né světovou) hvězdou - ikdyž, ona jí už asi dávno je. (05.11.2004)

Tykwer, zde na rozcestí mezi akční Lolou a uměleckým filmem volící cestu atmosférou dosti podobou následujícímu Nebi, velmi pečlivě konstruuje „film o pointě bez pointy“. Hypnoticky poetické hledání lásky předurčené osudem. Zní to hrozně, ale zážitek je to podmanivý. Jednotlivé scény přesně zapadají do zdánlivě jednoduché mozaiky, která jinak než jako celek příliš fungovat nemůže a více než dvouhodinová délka má tím pádem logické opodstatnění. I přes naturalističnost dvou krvavých scén se stále jedná o k divákům milý film. Kvůli tomu sice bohužel malinko trpí závěr jako z bizarní komedie, ale stále se jedná o skvěle vyvážený kompromis mezi pojmy „art“ a „podbízivost“. 80% Zajímavé komentáře: ScreamJay, Radko, tangerine1 (13.05.2006)