CBGB: Kolébka punku

Příjemný snímek o chlápkovi, který měl velký "čich" na objevování talentů, ze kterých se po čase staly světové rockové hvězdy. Hilly je sice "kmotrem" punku, ale nesnáší účty a placení nájmu. Jeho klub navštěvují davy lidí, ale zisk tomu vůbec neodpovídá, protože má mnoho "kamarádíčků", kteří pijí drink na účet podniku. Naštěstí má pár přátel a tvrdohlavou dceru Lisu, kteří slavný klub CBGB nenechají zbankrotovat. Velmi dobrý Alan Rickman hraje úsporně, ale přesvědčivě. Možná, že se k tomuto filmu ještě vrátím. (31.12.2013)

Ano, tohle dílko má skoro všechny filmařské neduhy, které člověka napadnou. Mnohdy vypravěčsky křečovitý, jakoby to byl nějaký „famácký“ pokus nějakého nepozorného studenta, timing scén s jakýmsi komickým potenciálem zpackaný a i ten zamýšlený humor se v nich kolikrát ztratí. Jenže co Randall Miller ztratil na talentu, to nahrazuje nadšením pro věc. Z toho filmu je prostě jasně cejtit ta upřímná láska k rockové muzice, ten nezakrývaný obdiv ke klasikům, kteří se tu mihnou (Ramones, Talking Heads, The Police, Patti Smith, Blondie, Iggy Pop atd.) a respekt ke „kmotrovi punku“ Hillymu Kristalovi, kterého se sympatickou ležérností ztvárnil Alan Rickman. Někdy mi i jenom tohle stačí, aby mi ten film přirostl k srdci a byl mi sympatický, i navzdory těm tvůrčím „mouchám“ (tady spíše pěkně vypaseným „masařkám“), kterých je film plný. 3 nebo 4 hvězdičky? V tomhle případě irelevantní. (28.01.2014)

"Koho zajímá, co mám rád? Imně je to vlastně u prdele." Debbie Harry, Patti Smith, Lou Reed, Sting i Iggy Pop byli falešní a já to vychytrale poznal podle toho, že je hrál někdo s úplně jinými jmény. Dost však úvah o mý genialitě a klesněme k jádru pudla, tedy na absolutní dno společnosti, odkud vzešel punk. Ten jsem vždy obdivoval pro jeho přímočarost a přiznám se, že v zašvábeným, pokáleným a úchvatně smradlavým klubu CBGB bych si nějakej ten punkovej večer v roce 1977 rozhodně někdy dopřál. Ale frontu na vykouření Iggyho péra bych asi nestál, protože se nerad mačkám. (11.12.2014)

Pokud se někdy naučím punk poslouchat, bude to i kvůli tomuto filmu, poskytl mi základy, třebas jen díky němu konečně vím, kdo že jsou ti Talking Heads nebo jak se umí rozparádit taková Patti Smith. 65% (21.10.2016)

Dlouho, dlouho, předlouho mě, uchem a částečně i srdcem pankáčovi trvalo, nežli jsem se dokopal shlédnout tento film. Výsledek je opravdu na pět (v tomto případě hvězdiček). Když vezmeme jakým stylem je odvyprávěn těžký, zato však plnohodnotný život pana Kristala, tak to ani jinak dopadnout nemohlo. Za mě jen několik nezbytných pojmů: Television, Talking Heads, Patti Smith, Blondie, Dead Boys, Ramones, Iggy Pop, Lou Reed, Police. To všechno jsou jména kapel, která byla tak vtipně podána, že to ani není možné. Přesto je film vskutku vážný. Zamiloval jsem si Alana Rickmana v téhle roli a jen těžko ji budu dostávat z hlavy. Za mě už jen díky srdeční záležitosti v podobě klubu CBGB hvězdička navíc. Z pěti jsem ubral jednu za to, že byla použita originální hudba a místy dost neseděla s tím, co herci dělali na jevišti. Každopádně 5-1+1=5 a tím pádem pět hvězdiček. (24.08.2015)