Reklama

Reklama

Hilly Kristal si po dvojitém bankrotu půjčil v roce 1973 peníze a koupil v New Yorku podnik Palace Bar. Vždycky si přál dát příležitost živé hudbě, hlavně country, bluegrassu a blues. Odtud pochází nový název klubu: CBGB... Country, bluegrass a blues - tyto tři hudební žánry daly název uznávanému newyorskému klubu CBGB, který se díky svému majiteli Hilly Kristalovi stal kolébkou undergroundového rokenrolu a punku. Protože v jeho klubu na Bowery nechtěly country kapely vystupovat, rozhodl se dát příležitost i jiným formám rocku. V jeho podniku mohly hudební skupiny vystupovat pod jedinou podmínkou – musely hrát jen vlastní tvorbu. Žádné pecky z hitparád, žádné předělávky. Jeho krédem bylo podporovat umělce za každou cenu. Hilly Kristal se tak proslavil a je právem označován za kmotra punku, který stál u zrodu kapel jako Blondie, Television, Ramones, Talking Heads, Dead Boys nebo The Police. (HBO Europe)

(více)

Videa (20)

Trailer

Recenze (154)

Wishkah 

všechny recenze uživatele

Nesourodá směs různých historek o tom, jak která kapela začínala v CBGB. Film je tak nějak bez děje, prostě si plyne a najednou skončí. Chybí tomu nějaké výraznější scény a bohužel od průměru to nezachrání ani výborný Alan Rickman. Na jedno shlédnutí se to dá, ale pochybuju, že bych to potřeboval vidět znovu ()

Larrysbride 

všechny recenze uživatele

Film samotný by si možná i zasloužil čtyři hvězdičky, kdyby kapely v '73 nehrály skladby, které byly napsány až léta a léta později, na stěnách nebyly nálepky interpretů, kteří v klubu ještě ani nehráli a... Tak dále a tak podobně. Ale tohle prostě ignorovat nejde. (+ Malin Akerman je zřejmě ta nejhorší Debbie Harry, jakou kdy kdo mohl ztvárnit.) ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

CBGB je pro ty, co nějakým způsobem načichli punkem, pojmem a protože já jsem jím nasáklý hodně, stal se pro mě tenhle film srdeční záležitostí. Bylo parádní sledovat, jak se rodily legendy jako Ramones, Dead Boys, Iggy Pop nebo Blondie. Díky Hillymu Kristalovi, nezodpovědnému chlápkovi, který ovšem vytrvale šel za svým snem, vznikla nejen řada vynikajících kapel a věčných songů, ale i perfektní film, nacpaný tou nejlepší muzikou, který musí každého zastydlého punkera zahřát u srdce. 90% ()

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

úprimný avšak dosť hyperealisticky natočený biografický príbeh jedného neboráka a smoliara s kuracej farmy ktorý sa stal krstným otcom punku a podľa mňa ani sám nevedel ako sa to stalo. šťastie, smola a obrovský nános náhody spravili s klubu CBGB legendárne a kultové miesto kde sa stretávali známi hudobníci zo začínajúcimi... Pobavili ma Ramones, Televison a Dead boys (O tých posledných som netušil že boli také hovädá). Hoci ma vo filme bavilo všetko a punk mám rád (avšak iba ten starý proste to čo tu ukázali novšie vlny priamo neznášam) forma akou to bolo interpretované ma vôbec nebavila a priam štvala (výstreky všeliakých komiksových karikatúr a bublín sa sem totálne nehodili). Tak isto zvuk v klubu mohli trocha ohlučiť a znížiť kvalitu. Sám hrám v kapele a verte mi že žiadna krčma nedokáže ani s najlepším zvukárom vylúdiť zvuk ako na originálnej nahrávke. Fantastický výber hercov ! ()

asirtes 

všechny recenze uživatele

HBO sa podarilo natočiť opäť jedinečný hudobný film s prívlastkom podľa skutočných udalostí. Alan Rickman spolu s hudbou absolútne kraľuje. Hilly Kristal v rokoch 2000-2005 bojoval za záchranu klubu a správu o jeho možnom zániku avizoval verejne a spolu s ďalšími vytvoril projekt za jeho aktívne fungovanie. Napriek tomu sa klub CBGB nepodarilo zachrániť a v októbri 2006 odohrala posledný koncert Patti Smith, ktorá ho v ten večer, resp. nadránom aj symbolicky zatvorila. Hilly Kristal bojoval do posledného dychu. V auguste 2007 podľahol komplikáciám rakoviny pľúc. V roku 2013, (zhodou okolností?) v roku premiéry tohto filmu, bol klub pridaný do národného historického registra. R.I.P. Hilly! ()

Galerie (61)

Zajímavosti (5)

  • Vo filme je niekoľkokrát možné zazrieť na rohu ulíc Bleecker Street a Bowery označenia ulíc písané bielymi písmenami na zelenom podklade. V sedemdesiatych rokoch 20. storočia však boli ulice na Manhattane označené čiernymi písmenami na žltom podklade. (beso74)
  • Niektoré z nálepiek na stenách klubu CBGB v čase jeho otvorenia ešte neexistovali. (beso74)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno