Blbec k večeři

Snad nejlepší situační komedie, kterou jsem poslední dobou shlédnul. Ty situace jsou nepopsatelný, při kterých se budete opravdu smát. Vůbec jsem to z počátku nečekal a z pozvolna se bude smích stupnovat až po úplný závěr. Jacques Villeret je v roli blbce neposatelně dobrej, že snad jen blbec ho dokáže překonat. Jo, a bacha na exekutory. (29.01.2004)

Vkusná a přitom toliko cynická komedie, jejíž kvality podtrhla nedozírná debilita amerického remaku. Vážně mám radost, že někdo dokáže natočit kvalitní film s naprosto amorálním námětem, v němž přesto soucítíte se všemi postavami a nemáte v závěru pachuť z povinného moralizování. Veberovky budou v mých očích patrně už navždy tím nejlepším, co Francie komediálnímu světu dala. Při scéně s představováním skutečné Marlene jsem se smál stylem retardovaného osla a doufal jsem, že to nikdy neskončí. Viděno nespočetněkrát. (08.09.2016)

“Haluz týždňa” , je tradícia kamarátov, keď si pozývajú na večeru “BLBCOV” , na ktorých účet, sa potom celý ten večer, zabávajú, majú z toho - neskonalú prču ! Akurát vo vlaku, natrafí Pierreov kamarát, na úradníka, ktorému ho dohodí, aby ho pozval na večeru, do ostávajúcej partie, kde ostatní, si zabezpečili svoje obete. Ale Pierreho - sekne v krížoch, pri športovej aktivite, a tak musí ostať trčať doma, bohužiaľ, úradník, Francois Pignon, je už na ceste k nemu domov, pritom netuší, o čo ide. Na spomínanú večeru - nedôjde, zostanú u Pierreho v byte, ktorý sa akurát pohádal, kvôli tomu s manželkou, ktorá je akurát na odchode, ďalej do bytu, príde - daňový kontrolór, smutná nymfomanka, udobrí sa so svojim kamarátom, ktorého považuje za rivala, a ten, má z tejto situácie, neuveritelnú pasiu, smeje sa zvláštnym spôsobom, do všetkého asistuje, práve - Pignon, ktorý týmto pánom a dámam, volá, popletie, aj Anciáša, oni, ony, potom dobehnú k Pierremu, pričom sa môže začať reťazec bizarných situácii... A otázka spočíva, kto je tu najväčší blbec ? Je to šialené, je to zábavné, má to francúzsky šmrnc, ubehne to ako voda, nenudím sa, vynikajúci scenár a herci, i samotný odborník na komédie, F. Veber. (08.02.2016)

Pignon je jméno, které ze zvláštního rozmaru nebo možná z jiného důvodu naděluje scénárista a režisér Francis Veber svým filmovým hrdinům s pozoruhodnou pravidelností. Nejde o jednu a tu samou postavu, ani je neztvárňuje jeden konkrétní herec. Spojuje je snad jen určité plebejství a lidskost, nebývají to lidé z vrcholu potravinového řetězce. Pignon ze snímku Blbec k večeři patří k těm postavám, před kterými je zapotřebí mít se na pozoru. Není to zlý člověk a měřeno inteligenčním kvocientem, není ani hloupý. Chybí mu ale to, čemu se říká sociální inteligence, společenský takt a vnímavost. Nedá se říci, že by pomalu myslel, spíš platí, že příliš rychle mluví a slova se železnou pravidelností předbíhají myšlenky a jdou si svými vlastními cestičkami. Když Pignona potká sebevědomý podnikatel v podání Thierry Lhermitta, rychle pochopí, že našel ideální oběť, která je schopná se sama od sebe snaživě ztrapňovat a bavit hosty pozvané na večírek. Jenže člověk míní a okolnosti mění... Zhlédnutí po letech sice připravilo Blbce k večeři o jednu hvězdičku, svůj půvab ale má a zábava je to i nadále spolehlivá. Celkový dojem: 75 %. (19.07.2017)

Blbec k večeři je příjemný film, ovšem téměř bez humoru. Člověk očekává od komedie mnohem víc, než jedno zasmání. Prosťoučký příběh s jednoduchou zápletkou. Bohužel je vše hrozně sucharské. Herci zřejmě také bydlí v Průměrňákově. Mnohem raději mám ztřeštěné francouzské komedie ve stylu Bažantů, které se tvořily dříve. Tohle se mi zdá lehoulince o ničem. S přihlédnutím na přiměřenou stopáž a solidní spád nedávám odpad. (22.08.2013)