Blbec k večeři

Vkusná a přitom toliko cynická komedie, jejíž kvality podtrhla nedozírná debilita amerického remaku. Vážně mám radost, že někdo dokáže natočit kvalitní film s naprosto amorálním námětem, v němž přesto soucítíte se všemi postavami a nemáte v závěru pachuť z povinného moralizování. Veberovky budou v mých očích patrně už navždy tím nejlepším, co Francie komediálnímu světu dala. Při scéně s představováním skutečné Marlene jsem se smál stylem retardovaného osla a doufal jsem, že to nikdy neskončí. Viděno nespočetněkrát. (08.09.2016)

Brilantní konverzačka starého střihu. Žádná velká akce, prostě výtečný scénář, analyzující na příběhu několika jedinců samu podstatu lidské blbosti, fantastický Jacque Villeret, jehož Pignon je ódou na blbost a zároveň živoucím důkazem, že dobré srdce může dřímat i pod neobyčejně přitroublou slupkou (katarze jeho postavy je sehraná jako jedna velká symfonie – jak "málo" někdy stačí, aby celý film dostal další rozměr) a i ostatní ensemble svědčí o tom, že francouzská škola inteligentní komedie ještě úplně nevychladla. Pokud máte dobré herce a silný scénář (není náhodou Blbec k večeři původně divadlení hra?), vejde se geniální komedie vpodstatě do jednoho exteréru a nikoho ani nenapadne, že by byla jakkoli šizená... Inu, Francis Veber je zkrátka pamětník, který řemeslo nezapomíná... (29.01.2004)

Velice zdařilá, po scénáristické stránce naprosto vypiplaná, hříčka. Herecký koncert obou hlavních aktérů, perfektně napsané dialogy i slušný český dabing dělají z Blbce k večeři hodně slušnou komedii. Přesto, žádná hláška mi v paměti neutkvěla a ačkoliv jsem se při filmu docela nasmál, gejzír nadšení a smíchu jako u Drž hubu se neopakoval... 4* (01.04.2011)

Pignon je jméno, které ze zvláštního rozmaru nebo možná z jiného důvodu naděluje scénárista a režisér Francis Veber svým filmovým hrdinům s pozoruhodnou pravidelností. Nejde o jednu a tu samou postavu, ani je neztvárňuje jeden konkrétní herec. Spojuje je snad jen určité plebejství a lidskost, nebývají to lidé z vrcholu potravinového řetězce. Pignon ze snímku Blbec k večeři patří k těm postavám, před kterými je zapotřebí mít se na pozoru. Není to zlý člověk a měřeno inteligenčním kvocientem, není ani hloupý. Chybí mu ale to, čemu se říká sociální inteligence, společenský takt a vnímavost. Nedá se říci, že by pomalu myslel, spíš platí, že příliš rychle mluví a slova se železnou pravidelností předbíhají myšlenky a jdou si svými vlastními cestičkami. Když Pignona potká sebevědomý podnikatel v podání Thierry Lhermitta, rychle pochopí, že našel ideální oběť, která je schopná se sama od sebe snaživě ztrapňovat a bavit hosty pozvané na večírek. Jenže člověk míní a okolnosti mění... Zhlédnutí po letech sice připravilo Blbce k večeři o jednu hvězdičku, svůj půvab ale má a zábava je to i nadále spolehlivá. Celkový dojem: 75 %. (19.07.2017)

Kde blb, tam nebezpečno. Jan Werich. O pravdivosti těchto slov se na vlastní kůži přesvědčí arogantní nakladatel Pierre Brochant, který si díky své samolibosti ani na vteřinu nepřipustí, že by se tím blbcem mohl velmi lehce stát on sám. Francois Pignon totiž vymyslí a okamžitě realizuje i to, co by někoho jiného ani nenapadlo. Zdařilá komedie se značnou dávkou škodolibostí a jízlivosti. (12.01.2016)