Hračka

Výjimečné setkání dvou velkých herců - Michel Bouquet a Pierre Richard. Jenže toho prvního máme zafixovaného spíš z kriminálek, druhý je ikonou francouzské komedie. Což mi navozuje pocit jakéhosi kočkopsa; pravda, pár výborných gagů a solidně rozmazlený Fabrice Greco jaký mladý pan Eric. Už od začátku to celé směřuje k moralizujícímu apelu, oba pány mám ale radši v jiných filmech. (19.09.2012)

Pierre Richard jako hračka ředitelova syna v tragikomickém příběhu se sociálně-kritickým podkladem. Ne. to zní blbě. Tak jinak - nejlepší Richardův film. Jo, to už je lepší. Zábavná úvaha nad tím, jestli si lze za peníze koupit všechno, i lidskou důstojnost. A opravdu lze? Tak to zkoukněte a zjistíte to. Stojí to za to. (21.04.2003)

Snad asi proto, že mám alergii na rozmazlené spratky, mne tento film nezaujal ani před léty, ani nyní. Naprosto mi zde chybí volnější projev pana Richarda, hraje jako svázaný, jako by nemohl popustit uzdu svým exhibicím. V podstatě je zde jen pár situací k zasmání, ale celkově jde spíše o smutný příběh. 8815/8941 (04.05.2014)

Krásně příjemně zábavný film, který tepe do nejbohatších vrstev, které ovládají životy těch ostatních prostých lidí, kteří se pak třesou o svoji práci. Utahuje si ze všech poskoků, kteří hned rádi všechno zařídí a díky nimž se ti vyvolení dovolí stále více a více. A tak se novinář Francois Perrin (skvělý Pierre Richard) dostává do domu velkopodnikatele Pierra Rambala-Cocheta (Michel Bouquet) jako hračka jeho syna Erica (Fabrice Greco). Ze začátku se vzpírá, ale ze strachu o místo roli přijímá takovým způsobem, aby panu generálnímu co nejvíce uškodil a otevřel oči jeho synovi v tom, že život není o nakoupení všeho, co vidí, ale o citech a normálním životě, kde není tolik majetnické bezcitnosti. Další zajímavé postavy: ustrašený Blénac (Jacques Francois), nesmyslně vyhozený novinářský fotograf (Charles Gérard) a bezcitná paní Rambal-Crochet (Suzy Dyson). Krásný film, ale jak je ve filmu podotknuto: kdo je větší zrůda, ten kdo nesmyslné věci chce pro své pobavení, nebo ti, kdo to ochotně, i když třeba neradi udělají. I když v každém případě mají ti vyvolení vždy výhodu. (19.08.2010)

sociálno kritický námet, ktorý nevyznieva až tak komediálne ako niektoré neskoršie veberove filmy. jeden blbec na večeru tak pre mňa pôsobí omnoho zaujímavejšie, keďže kombinuje skutočne vtipnú absurditu, na ktorej sa nesprestávate smiať. tento snímok, hoci má výborný zámer, v tomto trochu zaostáva. (04.06.2011)