Láska je láska

Téma homosexuality už začíná být tak otřepané, že se pomalu filmům z touto tématikou začínám vyhýbat. Toto je však nadprůměrný film těžící zejména z chytrého scénáře a hereckých výkonů dvou mladičkých švédských hereček. Vznikl milý, po všech stránkách vydařený snímek, po kterém je člověku dobře po těle. (28.11.2014)

I s odstupem téměř patnácti let, je Fucking Åmål pořád jeden z nejpřirozenějších romantických filmů, co jsem kdy viděl. Zároveň je jedním z nejsilnějších, protože i když si na nic nehraje a nepřináší nic nového, vypráví svůj příběh neskutečně chytlavě a sugestivně. Civilní herecké výkony a špičková režie jsou ve švédských snímcích téměř samozřejmostí a tenhle vyniká i mezi nimi. Fakt jsem jim věřil úplně všechno. (01.07.2018)

Takhle kdyby vypadala alespoň polovina epizod Beverly Hills 902 10, tak bych byl fanouškem seriálu. Čtrnáctky jsou skutečné čtrnáctky (možná starší, ale castingově dobře vybrané) a jejich chování (dialogy, herecké výkony) jsou věkově odpovídající. Díky mobilománii, která ve Švédsku vypukla dříve než u nás (rok výroby 1998) je zcela zřejmé, kdy se příběh odehrává. Film vypovídá nejen o problémech homosexuality, ale i o tom, že se málo kdy podaří ukořistit vyvoleného idola (i heterusexuálního samozřejmě), že? (20.05.2003)

"Come out!" - a byl coming out. Letní bouře mě nahlodala a Fucking Amal mě přesvědčil, že existují teenage filmy, na které se dá dívat bez pocitu trapnosti, jen nesmí být z americké dílny. Film s teenage a lesbickou tématikou, který byl pro mě zajímavý tím, že je z doby, kdy mobil ještě nebyl něco tak běžného jako dnes. Načrtnuté různé problémy dospívání, hezký příběh dvou naprosto odlišných holek, které si k sobě postupem času najdou cestu a najdou to, co potřebují. A Alexandra Dahlstrom je fakt kočka. (08.01.2010)

Podle mě přeceňované. To, že je nějaký film ze severské produkce, je nízkorozpočtový a jakoby komorní, automaticky neznamená, že bude mít nějakou výpovědní či jinou hodnotu. Nejen, že nejde nijak do hloubky, ale je tak mělký, že se nestihnete s žádnou z velmi nesympatických postav (a v tom nejvíce vynikaly hlavní hrdinky, kterým bych dala normálně pár facek) ztotožnit (a vůbec nejde o to, jaké jste orientace), ale ani si je oblíbit či je (aspoň v něčem) pochopit. Citové zmatení patřící k pubertě je mnohem lépe vystiženo v jiných filmech, popř. seriálech. Scénář se bortí a nemá (zřejmě) žádoucí účinek, a dialogy jsou prázdné, takže jsem nakonec hrdinkám vůbec jejich "vztah" a cit vůči té druhé nevěřila, a nechápala jsem, odkud přišel. Film navíc nudí, a dívat se na to, jak se rodiče urputně podbízejí své frackovité dceři, je pro mne, vychované k respektu k rodičům (protože to, co předvádí Agnes, není jen taková ta "obyčejná chvilková teen rebelie", to je fakt rozpatlanost nejhrubšího zrna), utrpením. Budu se opakovat, ale opět nechápu většinové hodnocení. (31.10.2013)