Láska je láska

Možná to není na pět a možná to je skoro obyčejná teen komedie, která stejně jako ostatní teen komedie zachycuje problémy, které teenageři mají. Ale stejně mám pocit, že Moodysson staví tenhle žánr trochu na hlavu a odprošťuje ho od patosu, skate punku a dalších amerických obyčejů. Celý tenhle jednoduchý příběh potom zachycuje skoro cassavetovskou kamerou, přičemž nás nezatěžuje zbytečnou psychologizací. Fucking Åmål totiž spěje k epickému konci na holčičích záchodech... (28.07.2014)

Zajímavé téma a zdejší hodnocení mě hodně lákalo. Ale už od samotného začátku mě rozčilovala nedokonalá kamera a měl jsem silný pocit, že si režisér prostě vybral 2 holky (už jen vzhledem odlišné), nastínil jim jejich charaktery a pak jim řekl, ať si akorát představí, že jsou schopné se do sebe zamilovat a jinak mají hrát, jak je napadne (za podpory "křoví", tj. rodiných příslušníků a vrstevníků). To mi dost zavánělo nepříjemným amatérismem, takovým, který si hraje na autenticitu (což jsou 2 pojmy, které někteří filmoví tvůrci rádi a docela často zaměňují). Ale postupně mě to k mému překvapení začalo bavit. Těm holkám jsem začal jejich postavy věřit a i tu lásku v určité míře akceptovat. Jenže když už vyšly s barvou ven a já čekal vyvrcholení filmu, přišel náhle konec, a to velmi neuspokojivý. Taky se mi moc nelíbilo, že při davové scéně před záchodem přišel učitel, od kterého se dalo čekat razantní řešení a najednou tam v další scéně vůbec nebyl (jsem si takřka jistý, že by to nenechal jen tak a mohl z toho být pro obě dívky slušný průšvih, zvlášť v takové malé díře jako Amal). Tento film mi příjde, nevím sám proč, přespříliš dětský a jeho forma mě zklamala. Za relativně slušný příběh (i když useklý) a výkon obou hrdinek to budou lepší 3*. (03.12.2011)

Jeden z prvých teen filmov, ktoré na mňa zapôsobili maximálne úprimne. Je myslím umenie, ak dokáže tvorca postavami, do ktorých koží sa nedokážeme na sto pro vcítiť, pretože jednoducho sme väčšina heterosexuáli, vzbudiť empatiu. Láska je láska bol taktiež aj jedným z prvých filmov, ktorý ma kedysi nasmeroval v oblasti kinematografie na sever. Ale kľudne by som v Škandinávii aj žil. (06.10.2014)

"Come out!" - a byl coming out. Letní bouře mě nahlodala a Fucking Amal mě přesvědčil, že existují teenage filmy, na které se dá dívat bez pocitu trapnosti, jen nesmí být z americké dílny. Film s teenage a lesbickou tématikou, který byl pro mě zajímavý tím, že je z doby, kdy mobil ještě nebyl něco tak běžného jako dnes. Načrtnuté různé problémy dospívání, hezký příběh dvou naprosto odlišných holek, které si k sobě postupem času najdou cestu a najdou to, co potřebují. A Alexandra Dahlstrom je fakt kočka. (08.01.2010)

Jak jsem se k tomuto filmu dostal zcela náhodou - aniž bych o něm za ty roky od premiéry byť jedinkrát slyšel - o to příjemnější překvapení mi připravil. Rok vzniku nezmiňuji náhodou - k filmu jsem se skutečně dostal jako slepý k houslím, a během řekněme první půlhodinky jsem vůbec neměl tušení, v jakém roce to bylo natočeno, a měl jsem pocit, že je to film ze současnosti; pak mi ale byly podezřelé všechny ty zmínky o Spice Girls a Backstreet Boys, a tak mi to nedalo, a nakoukl jsem na ČSFD, abych užasl, že se ten film je už 16 let starý! Jako by na mě najednou dýchly staré dobré devadesátky, a hned mi ten ten film byl ještě bližší. Protože zatímco o teenegerech a jejich složitém dospívání platí, že je všechno stále při starém, nelze totéž říct o kontextu okolo, který se proměnil brutálně. A uvědomit si to lze právě v konfrontaci s podobným filmem, který je relativně mladý, ale v jistých ohledech působí téměř předpotopním dojmem - hlavní hrdinka poslouchá klasická cédéčka, při psaní deníčku do počítače kouká do obřího CRT monitoru, internet v podstatě neexistuje, a mobilní telefony si teprve nesměle razí cestu. Bože, bezprostředně po dokoukání tohoto filmu člověk nestačí žasnout, jak se náš svět za tak krátkou dobu změnil (teď ponechme stranou, zda k lepšímu, či horšímu). Ale zpět k mému dojmu z filmu - vtáhnul mě do děje od první chvíle, a sympatické hrdinky si mě zcela podmanily - člověk těm roztomilým pusinkám pochopitelně nemůže než fandit, aby z dospívání v zapadlé díře a z objevování vlastní sexuality vyvázly se zdravou kůží a celé to ustály, protože to vážně nemají jednoduché. Film je plný výborných civilních dialogů - jako úžasnou jsem vyhodnotil kupříkladu scénu, v níž otec sděluje své dceři, ať se povznese nad současnost, protože za 25 let na třídním srazu uvidí, že vše bude zcela jinak, na což mu ona kontruje, že ji nezajímá, co bude za 25 let, protože chce být šťastná už teď. Při sledování jsem si vzpomněl na celou řadu filmů podobného ražení, které jsem v posledních letech viděl - namátkou SMRT PANEN; PUSINKY; KLIP; VŠICHNI UMŘOU, JEN JÁ NE; ALBÍN JMÉNEM NOI, ad. - abych překvapeně seznal, že tento se mi z nich líbil skoro nejvíc. Ať už je to skandinávským původem filmu - marná sláva, na severu prostě točit umí - skvostným obsazením či atraktivním námětem, za sebe nemám problém napsat, že se mi tento film strašně líbil, a že si myslím, že by mohl pomoci mnoha dívkám, které prožívají něco podobného. Za mě zasloužené 4 hvězdy - i díky přihlédnutí k tomu, že jsem od režiséra viděl i jeho novější film MAMUT, který se mi rovněž velmi líbil - ten chlapík s nezapamatovatelným jménem bude velmi schopný filmař, zdá se. (20.09.2014)