Lilja

Pár postřehů...nedávno jsem zkouknul film Klass, a teď hned Lilju a co nezjišťuju. Oba dva filmy se natáčely v Estonsku. No to je ale odporná země! Respektive ty předměstí. Samozřejmě že na předměstí Košic to nemá, ale stejně...to je fakt peklo. Ale zpátky k filmu. Jakožto fanoušek Rammsteinů, Tatu a Alphaville oceňuji vybranou hudbu. Syrový, krutý a především smutný příběh mladé holky mně vždycky dokáže nejen dostat do kolen, ale taky pekelně nasrat. Realita všedních dnů mi nedává spát, když člověk vidí co se děje (zfilmované dle skutečné události, a nejen jedné řekl bych). Smrt kuplířům! Po filmové stránce nemám co vytknout. Stejně tak po stránce dějové. Oksana Akinshina jako hlavní herečka je skvělá. Ještě malý dodatek...jak to, že tenhle film není mezi nejlepšími dvěma stovkami? Alespoň že má těch 80%. Zaslouží si je. (01.12.2008)

Neuvěřitelnost příběhu a pasivitu Liljy bych filmu nevytýkal. Zásadní problém je v tom, že ona neví to co divák, sledující film. Ona neví, jak by se z toho zapadákova mohla vyhrabat. Navíc v její situaci by to stejně asi nešlo. Zkuste si žít v takový díře na konci světa, ať pochopíte to zoufalství a beznaděj, nemožnost cokoliv změnit, která dohání lidi k sebevraždě. A když ji přítel chce vzít do Švédska… Kdo z vás na vlastní kůži nebo zprostředkovaně zažil, co je člověk schopnej udělat a čemu je schopnej uvěřit, když je zamilovanej? Pamatujete na ty nádherný scény, kdy byla zamilovaná a aspoň na chvíli naprosto šťastná? Problém filmu je někde jinde. Strašně mi vadily melodramatický scény, který tříštily realističnost příběhu. No a pak ty křídla. Ve snu to bylo OK. Pak ale následovaly další scény, prolínající se s realitou, který už mi přišly strašně samoúčelný až kýčovitý. Kdyby to ve filmu nebylo, tak bych se určitě cítil ještě hůř. Až u tohodle snímku mi opravdu došlo, jak moc nechutný zvěrstvo to sexuální zneužívání je. (08.09.2009)

Je zriedkavým javom, keď film hodnotím vyššie, ako väčšina. U tohto to urobím bez najmenšieho zaváhania. Niekto z komentujúcich spochybnil stvárnenie ruskej reality. Tá je podľa mojich osobných skúseností zobrazená, vrátane jazyka, tak presne, že ani domáci by ju lepšie nenakrútili. To je obrovský rozdiel oproti americkým filmom, kde pomaly aj černosi budú hrať "autentických" Rusov. Herecké výkony sú perfektné, niečo sa tiež nepodarilo, i keď z krídiel by som až takú tragédiu nerobil. Celok bol však veľkým zážitkom. Chcem vyzdvihnúť bezmocnosť hlavných postáv a bezvýchodnosť ich postavenia, ako aj paradox, že pre Lilyu ostal rozdiel medzi Ruskom a Švédskom skrytý. Pri opakovanom zhliadnutí dopĺňam hviezdičky na plný počet. Bez pochybností. (19.09.2009)

Hned první scéna, oživená hudbou Rammsteinů, slibuje moderní a drsný film, jenže Lukas Moodyson se drží při zemi a vcelku nenabízí žádné formální ani obsahové zpestření. Jako by chtěl natočit film realistický, ale ne naturalistický, film o hnusných věcech, ale přitom film vizuálně pěkný, film pro otrlé diváky, ale přitom pro všechny. Lilja neopatrně osciluje na mnoha hranách. Touha praštit nás do oči nepřikrášlenou skutečností se bije s melodramatickými gesty (roztrhání matčiny fotky, vyhození „špinavých“ peněz), nevěrohodným chováním postav a mimořádně špatnými hereckými výkony. První hodina zcela postrádá nějaké drama, jde o násilné vršení „škaredých“ pravd o světě „tam někde na východě“ (ač vlastně za humny), bez náznaku změny jedním či druhým směrem. Teprve po přesunutí děje do Švédska začíná vše neodvratně směřovat k na začátku naznačenému tragickému konci. Ale ani s ním nepřichází žádoucí katarze, naopak budí nechtěný smích (umělá křídla jako znak padlých andělů a naivní představa „co kdyby…“). Lilja chce být současně dokumentem a dojemným příběhem jedné dívky, ale vlivem své vlastní urputnosti nedokáže být ani jedním. Sledoval jsem ji bez zájmu a svým vyzněním mě z letargie nevytrhla, naopak přesvědčila, že je lepší sedět doma na zadku a o zbytek světa se nestarat. 55% Zajímavé komentáře: Radko, rawen (06.02.2008)

Neuvěřitelně realistické drama mladé šestnáctileté dívky, která vyrůstá a žije svůj život v zapomnění a bezvýchodnosti panelákové estetiky postkomunistického Ruska. Film je především o hrozbách, které visí nad mladými lidmi, pokud vyrůstají v neutěšených sociálních podmínkách bez jakéhokoli cíle, ambicí nebo snů. Lilju opustila matka, z bytu ji vystrnadila teta a musí se protloukat spolu se svým mladším kamarádem, jak nejlíp to jde: Čichá lepidlo a nemá žádnou šanci se z toho nekončícího kruhu osudu dostat. Nakonec se nevyhne tomu nejzazšímu řešení a začne prodávat vlastní tělo. Zachránit ji z tohoto marasmu má mladík, do kterého se zamiluje a který ji slibuje modré z nebe. Vše je ale úplně jinak... Lilja 4-ever je naprosto realisticky natočený film, jehož síla je dokreslena roztěkanou ruční kamerou, stylovou hudbou, ponurými exteriéry a skvělými výkony obou hlavních postav. Když jsem tento snímek viděl poprvé, dal jsem mu 4 hvězdičky, ale teď musím jít ještě o jednu nahoru. Tohle je film, po kterém mrazí v zádech, protože tohle se skutečně děje... (08.10.2006)