Lilja

Hodnotila bych mezi 4 a 5 hvězdičkami. Severská nadílka, která je čistá, pravdivá, neumělá. Bez komerce, kýče či patosu. Drsný a pravdivý snímek o životě, jeho nástrahách, a o tom, jak se s tím dokáže vypořádat dívka, která je ještě dítětem, ale zároveň v ní možná uvidíte silnou ženu, která bude mít odvahu s tím vším bojovat. Lilya 4ever je něco jako očistná kůra proti neustálému a stereotypnímu filmovému náporu převážně americké produkce. Již úvod filmu, doprovázen písní od německých ďasů Rammstein Vás přichystá na to, a dává tušit, že Liljin příběh rozhodně nebude žádná pohádka. (08.02.2008)

No je sice fakt, že se hlavní postava chová někdy trochu na přesdržku, ale není to až tak hrozné, navíc je to holka že jo. Vzhledově se celkem podobá někomu, koho znám a i to pomohlo k výraznému přilnutí k hlavní postavě. Část v Rusku je určitě kvalitnější, Andrej je velmi slušný chlapec, nicméně ve Švédské části stojí určitě za zmínku střihy na souložící chlapy, to by si měla pustit každá holka, která by začla uvažovat o kariéře kurtizány. Předvídatelné možná, ale jak jinak udělat reálně působící film? (18.03.2008)

Lucas Moodysson se režijně snaží o vyprávění naturalistického příběhu, který by dokázal diváka patřičně šokovat, ovšem to se mu nedaří zejména z několika důvodů. Tím prvním je zcela jasně scénář, který si napsal sám. Zatím co ve snímku samotném tlačí na pilu - ne však nijak výjimečně -, ve scénáři se spíše drží pozadu, čímž vzniká nepěkná inverze. Příběh začíná vcelku slušně, nechává diváka naskakovat do rozjetého vlaku a snaží se zapůsobit vykreslením života v chudých částech Ruska. To se mu daří jen do chvíle, než Moodysson ve svém scénáři začne vršit jeden nekonstruktivní prvek za druhým (obvinění kamarádky z prostituce a následné jednání zbytku obyvatel) a díky některým nevěrehodným částem též značně podlamovat uvěřitelnost příběhu. Chvíli se až nepříjemně dlouho zaměřuje na detaily, zatímco za okamžik vypráví některé části zkratkovitě. Lilja je až příliš pasivní hrdinka a nechává se vláčet životem do všech jeho temných zákoutí, aniž by projevila byť malou snahu logicky zauvažovat a něco s tím udělat. Po přemostění do druhé části děje, odehrávající se ve Švédsku přichází na řadu to, na co jsme dlouho čekali. Lilja se dostane tam, kde by nikdo skončit určitě nechtěl. Mimořádně drsná část je však oprostěna od veškerých emocí a působí tak nějak všelijak... Z Moodyssonovi režie je až příliš cítit snaha o uměleckou působivost, která celku vůbec nesvědčí. Z příběhového hlediska je tento snímek velmi dobrý, mladá Lilja zůstane sama v Rusku, matka se jí - nejspíše vlivem současného přítele - vzdá a ona je tak nucena starat se o sebe sama. Jedinou společností jí je mladík, vyhozen z bytu, který čichá lepidlo a marně se snaží někam zapadnout. Z témné situace ji vytáhne movitý přítel, který se zád být splněním snu. Lilja podlehne svým touhám a představuje si svého nového přítele jako anděla, který ji pomůže stanout na vrcholu. Je jím odeslána do Švédska - příčemž stejně jako jí matka i ona opouští toho jediného koho má -, kde by si měla vytrháváním zeleniny vydělat mnohem více než lékař v Rusku za rok. Jenže ouha, ve Švédsku na ni sice čeká nový zaměstnavatel, jenže se ukáže, že místo bohatého zelináře se jedná spíše o pasáka, který to s ní rozhodně nemyslí dobře. Nakonec ještě tvůrci přidali symbolické poselství z andělíčky, které bohužel působí spíše směšně, než aby dokázalo dojmout. Můžeme jen doufat, že se panu Moodyssonovi ještě někdy podaří natočit natolik dobrý film, jakým byl i u nás uvedený Fucking Amal. (16.02.2008)

Skvelý film, naozaj, no je to jeden z tých, pri ktorom sa vôbec nečudujem, keď dá niekto aj dve hviezdičky a ich reakcie úplne chápem. Mne však v momente, keď som ho videl perfektne zapasoval. Dlho som totiž nevidel poriadnu drámu, ktorá odráža krutosť a zlo ulice, najmä v okrajových častiach spoločnosti. Navyše je to poriadne moderné, s dosť dobrými mladými predstaviteľmi a s ničím sa nemaznajúcim scenárom. Tu musím však naozaj vytknúť tie anjelske krídla, na film to pôsobí ako výsmech a potom ešte hudbu. Tá je na niektorých miestach dobre sa hodiaca, no keď zrazu strihnú Rammstein a ódou pre umierajúcich, to moc dokopy nejde. Takže pre tieto dve veci nemôžem dať plné. 80%. (12.02.2008)

Lukas Moodysson je tak hyperrealistický, až tomu prestávam veriť, že je to realita. Veď predsa až také svine všetci nie sme, určite by sa našiel niekto, kto by dievčaťu pomohol. Alebo žeby nie? Niektoré osoby nemali dôvod jej ubližovať, z toho mi vychádza, že Moodysson je provokatér, že sa hrá s divákom podobne ako Trier a jeho zámerom nie je ukázať realitu života, ale citovo vydierať diváka. Čo je samozrejme v poriadku, pretože sa mu to úspešne darí. (01.06.2012)