Sesang eodiedo eobneun chakhan namja

Možná budete patřit do stejné skupiny jako já a po shlédnutí několika dílů říkat, jaká je to neskutečná schizárna a jestli to bude takto pokračovat dál, tak zešílíte. Ta stará křivda, za kterou bych se v pozici diváka už dávno pomstila, mě neskutečně dráždila stejně jako chování postav... a co potom ty přímočaré situace nebo SPOILER: další totální ztráta paměti u téže osoby, to už - pozor - můžete pěnit. Přesto všechno nastala chvíle, kdy jsem zhltla několik dílů za sebou a sedly, jak se říká, jako hrnec na p-del. Najednou jsem si zalíbila všechny postavy. Snad jsem konečně pochopila ty vztahy mezi nimi.., snad jsem pochopila Ma-Roo-shio, jehož pasivita (ano, pro mě pasivita, já bych Jae-Hee ze začátku prostě přetrhla) mě totálně ubíjela - ty ztracený léta, medicína,.. Ale i tak jsem to s ním prožívala.. Jae-Hee - s ní jsem neměla takový problém, vždyť ona si šla za svým, skvěle se nesnášela a ještě teď ji nesnáším. Eun-Gi - moje nejoblíbenější - musela jsem si k ní najít cestu, ale rozuměla jsem jí nejvíce... Ale i z tohoto očarování jsem se probudila a závěrečné díly mě utvrdily v tom, že 3 hvězdy jsou akorát a ani dokonalé herecké umění to prostě nezvrátí. I když jsem přežila to jednání postav, tak všeho jiného bylo prostě moc. Ta zápletka se dala pojmout jednodušeji. Hudba, hudba je ale nádherná, nemám slov. (10.03.2013)

Asi budu zase jednou z těch "nechápavých", těch, kterých se tento seriál vůbec nedotkl (jako u Time between dog and wolf :-D). Ale prostě nesedlo mi to, přišlo mi to stupidní, děsně uměle vykonstruovaný a plné zbytečný a prázdných scén. Přiznávám, že bylo pár chvil, kde se mi to líbilo, kdy jsem se usmála, případně cítila jakési dojetí, ale tohle všechno převážilo a zastínilo mé neustálé kroutění hlavou, jak je jen možné, že scénáristi vymysleli něco takhle nelogického, proč je tu jen tolik "made-up" scén, které tu jsou prostě jen nastrčené, aby se děj někam posunul, pročež to vůbec nevyzní přirozeně?Hudba mohla bejt sebekrásnější, Joong-ki Song sebeuplakanější, sebezničenější, příběh mohl vypadat sebelíp, ale smůla. Opravdu jsem se na seriál těšila, šla k němu s čistou hlavou a bez předsudků, ale nakonec odešla zklamaná z nějakého umělého patvaru, který si hraje na drama. Upřímně miluju amnestie, ale tady jsem se jí vysmála. Mám ráda klišé, ale tady byly tak divně pospojovaná, že se jsem si je neužívala. Ve zkratce: bylo to tak nelogické, až mi to znechutilo celý seriál. A navíc jsem se tak 65 % času nudila. Přeloženo. (27.03.2013)

U takýchto seriálov ma najviac mrzí, že sa výroba nedotiahla do detailu. Scenár je krkolomne prekombinovaný a zbytočne rozťahaný do dvadsiatich dielov, aby v posledných minútach záverečnej epizódy priniesol divákovi nelogické rozuzlenia. Keby sa retrospektívne neopakovala jedna situácia z rôznych uhlov a namiesto nekonečných vnútorných monológov by sa vysvetlenie nechalo na percepcii a inteligencii diváka, bol by to úplne iný zážitok. Každý by si namiesto vnucovania pohľadu a postojov scenára a réžie zobral zo seriálu to, na čo dosiahne jeho vnímanie. To, čo u mňa rozsvietilo štyri hviezdy, sú herecké výkony, ktoré sú v rámci scenára brilantné a hlavná soundtracková téma, ktorá môže vyzerať banálne, ale v tomto seriáli plnom intríg zafungovala. (29.03.2020)

Tenhle seriál je hardcore melodrama se vším co k tomu patří - vraždy, intriky, láska, nenávist, amnézie, prosopagnosie (ta nastupuje v okamžiku, kdy je obyčejná amnézie už příliš ohraná), poměrně jednoduchá a při bližším pohledu vachrlatá příběhová linka...jen to nemanželské dítě chybí, ale to se asi v Koreji až tak moc nenosí. Myslím si, že mezi hlavními herci by měla být zmíněna i ona amnézie, protože tolik prostoru jsem jí snad ještě nikdy věnovat neviděl (i když uznávám, že tohle není zrovna můj žánr). A přesto mě seriál zaháčkoval od prvního do posledního dílu. Obrovskou zásluhu na tom měl hlavně Song Joong Ki, kterého bylo trochu zvláštní vidět v roli "badboye", ale o to víc jsem byl zvědavý na každý další díl. Potěšila i menší rolička Lee Gwang Soo-a, i když s tou jsem měl trochu problém jak moc vážně ji mám brát (Gwang Soo jako flowerboy a playboy - to jako vážně??). Nejvyšší hodnocení tak nedávám hlavně kvůli příběhu, který až na tak vysoké úrovni není a občas proto postavy jednají poměrně zvláštně... (16.11.2012)

U 10. dílu končím a radši věnuju čas jinému seriálu. Nemůžu si pomoct, ale po herecké stránce, až na pár výjimek, Innocent Man absolutně selhává. Hlavně si potvrzuji, že Gwang-Soo neumí vůbec hrát. Dále Park Si-Yeon má intonaci jako kdyby hrála v divadelní hře, což k absenci pořádného hereckého projevu jen přidává. Poté jsem ještě nepochopil situaci, při níž má Seo Eun-Gi informaci, díky které má pádný důvod proč překazila jeden prodej, ale za celých 10 dílů, jenž jsem viděl, ji nepoužila. Ještě se musím pozastavit nad jednou zajímavostí, objevující se ve více korejských seriálech a tou je ošetřování povrchových zranění. Je docela úsměvné jak jemně přejíždí ony rány tyčinkou do uší s cílem ošetřit vzniklé poranění xD. (04.06.2016)