Nezapomenutelné prázdniny

Zase další z mnoha filmů o lůzrovi, kterej se úplně změní a nakonec je za velkýho borce. Nic moc originálního, nic moc zajímavýho, ale ten film je takovej pohodovej, že se na to dá dívat. Překvapil Steve Carell v záporný roli. U něho jsem byl vždycky zvyklej, že hraje různý zoufalce a takový neškodný trouby, a těžko bych si ho dokázal představit, jak hraje nějakýho šmejda. A zahrál to naprosto přesvědčivě. Taky překvapil Sam Rockwell, kterýho si pamatuju hlavně jako toho zlýho vězně v Zelený míli. Tady pro změnu hraje největšího pohodáře široko daleko. Ostatní herci jsou taky celkem OK, ale chybí tomu nějakej zajímavější příběh nebo aspoň nějaký překvapení. Navíc to postrádá jakoukoliv pointu. 50% (18.09.2014)

Sam Rockwell znovu dokazuje, že patří mezi "one of the best underrated actors." Ten jeho charakter, příhody a hlášky, to je prostě na nějakou cenu!:) Toni Collette si po Malé Miss Sunshine opět střihla matku od dětí. A i v tomto snímku je jejím synem dospívající chlapec, který má dost problémů vyrovnat se se svou existencí a jeho povaha dělá starosti jeho matce i nepravému tatíkovi. Stejně jako Dwayne v Miss Sunshine toho ani Duncan moc nenamluví a raději se drží stranou od všech lidí. Snad jen Steve Carrell ztvárnil zcela jinou postavu. Zatím jsem ho viděla jen v převážně "loserských" rolích, takže jeho změna na nepříjemného a přechytralého chlapa, který navíc není tak úplně čestný, byla pro mě ze začátku docela nezvyk. The Way Way Back je ideálním letním, odpočinkovým filmem, u něhož se chcete zrelaxovat. Navodí Vám příjemné pocity a úsměv na tváři. (26.07.2014)

Ďalšia akožedráma/ akožekomédia, ktorá pripomína tých ďalších milión podobných. Gratulujem vedúcemu castingu za všetky tie provokačne nesympatické typy (okrem fajn Rockwella a povedzme toho mladého chalana). Silené, obohraté, nudné, hysterické, klišoidné...ale vodný park bol super, za ten dávam *:))) (05.05.2014)

Mezi dětstvím a dospělostí se klene provazový most, na kterém je sakra náročné při těch všech poryvech dospívání a ztrouchnivělých prknech osudu udržet stabilitu. Díky patří těm, kteří umí vítr utišit či ukázat, na které prkno stoupnout a taky těm, kteří se umí vrátit zpět ze světa na druhé straně, aby nám podali ruku. Nemyslete si, že to dělají výhradně z čistého altruismu, jen se vracejí do míst, kde se cítí dobře.. Pohodová coming-of-age šablonka, z které herecky vyčnívají lehkomyslný plavčík Rockwell a zlomyslný zmrd Carell. Konec zajímavě osciluje mezi opatrným optimismem a trudomyslností, že to byla zkušenost, která na status quo nebude mít vliv a zůstane po ní jen vzpomínka.. (27.04.2021)

Představte si, že je vám 14 let. Rodina je na cucky, protože mamka se s taťkou rozešla a ten už má někoho jiného s kým si buduje nový život. Táta je fajn a představa prázdnin s ním zní mnohem slibnějí než prázdniny u moře s máminým přítelem, kterej se sice snaží bejt milej, ale spíš vás sere a prudí... proč taky poslouchat rady a příkazy někoho jiného že jo? Jenže právě mámy přítel se rozhodne rodinu vzít k moři. Prý to všechny stmelí. Jenže u vás navíc hormonální erupce puberty sama o sobě způsobuje, že ve vašich očích jsou všichni dospělí idioti i jejich svět a jejich zábavy a tak je lepší volit izolaci, než se těch jejich akciček a tudíž vrcholů trapnosti účastnit... Ta izolace na vás začne být vidět nakonec natolik, že si o vás spoluvrstevnice budou myslet, že jste magor, budete jim pro smích a budou se vám vyhýbat... Jste tak sami, že už to snad ani víc nejde a nic na tom nemění krásné poklidné místo u moře v Massachusetts a slunečné léto. Až jednoho dne potkáte zajímavého chlapíka. Sám se tak trochu chová dětsky a snad díky tomu se umí naladit na vaši vnitřní mentální frekvenci. Dokonce vycítí, že je to frekvence nouzová s voláním o pomoc a on se rozhodne že pomůže.... --- Námět filmu se mi moc líbil. Scénář je zajímavý, bohužel jej tvůrci zbabrali takovým tím americkým pozitivizmem a řadou klišé (naštěstí až ke konci). Typické je to například u scény s tancem, kdy poté co Duncan zatrsá před diváky na kartonu, celý aquapark (chápej komparz týnejdžrů) tleská a raduje se... U takových scén mi chybí již jen američtí hasiči s vlajkou co zasahovali 11.9. u WTC, případně sám tleskající prezident USA. Těch míst tam bylo víc a dost mne to prudilo, protože to tvrdě rezonovalo s jinak celkem vážným námětem. Film je spíše drama než komedie, tu komediální část tam reprezentuje jen Allison Janney v roli trochu trhlé sousedky. Jak bych tedy ohodnotil tento film na stupnici od jedné do pěti? S přihlédnutím k té krásné letní atmosféře dávám celkem za 3. Tři kraby. * * * (14.01.2015)