Nejvyšší nabídka

Film o člověku, který příliš nevěřil lidem. Vizálně byl film naprosto dechberoucí. Za svůj život jsem neviděl mnoho filmů, které by byly dovedeny k takové dokonalosti. Nedovedu si představit vhodnějšího tvůrce soundtracku pro tento film než Ennia Morriconeho. Výborný a nevtíravý soundtrack nádherně dokreslil úchvatné záběry. Teď by měli přestat číst všichni, kteří se film vidět teprve chystají, jinak bude váš zážitek sotva poloviční. Chystám se totiž chrlit jeden spoiler za druhým. Jak už jsem předeslal. Film pojednává o člověku, který příliš nevěřil lidem ve svém okolí. Věřil dvou lidem a posléze uvěřil člověku třetímu. A jak už to tak někdy bývá, tak ironií osudu na to doplatil. Byl připraven o vše a navíc skončil po prožití své první lásky se zlomeným srdcem v domě pro staré, smířen se svým osudem a čekajíc na svoji smrt. Během sledování i po něm jsem byl naprosto bez emocí. Párkrát se mi po těle přehnaly zimomriavky, když se naplno rozezněl Morriconeho soundtrack. Co dělá film vyjímečným je rozhodně napětí. V napětí jsem očekával, jak bude skrývající se žena vypadat a posléze, jak bude vypadat Vaucansonův android. Tohle drželo moji pozornost přilepenou na obrazovace. Tohle dělá film vyjímečným. Následující řádky bych věnoval snovému baru Day and Night, či zaplivané a zavřené Pivnici U Milosrdných. Tady záleží na úhlu pohledu. Každopádně, dokud zavřena nebyla, tak interiér vypadal údajně takto, nikoli takto. Alkoholici bydlící v Praze, jejichž nohy už je do mnoha hospod zavedly mi jistě dají zapravdu. A vůbec bylo ve filmu těch nesrovnalostí daleko více. Například pražské nádraží připomínalo to berlínské. V pražské hospůdce zazněly snad 4 světové jazyky, ale očekávaná čeština samozřejmě ne. A úplně nakonec mě zaskočilo, jak film vlastně skončil. Vzhledem k tomu, že hlavní hrdina nakonec vlastnil extrémně dobře speněžitelného robůtka, tak mi poněkud uniklo, proč se stal chudým. Možná, že mi skutečně pouze něco uniklo. Nicméně se jedná o neskutečně napínavý film, který se dobře poslouchá a výborně se na něj dívá. Slabší 4*. (28.08.2013)

Film jsem dlouho chtěl vidět, protože mě zaujalo, že se odehrává v prostředí výtvarného umění a aukčních síní, o něž se zajímám již mnoho let. Zaujal mě rovněž obsazením, slovutným Morriconem coby autorem hudby i samotným jménem režiséra, s jehož filmografií jsem až dosud nebyl obeznámený, ale která je zde na ČSFD vysoce hodnocená (kolem jeho nejlepšího filmu Bio Ráj, který aktuálně figuruje na 210. místě v žebříčku nejlepších filmů, kroužím už léta a stále jsem ho neviděl). Když se mi Nejvyšší nabídku konečně podařilo - po více než 2 letech od české premiéry - vidět, bylo pro mě velmi příjemným překvapením, že je dokonce mnohem lepší, než se mi na základě traileru zdálo. Mou pozornost si film získal od prvního záběru a nemohl jsem se od něj až do konce vůbec odlepit, strašně mě bavil překvapivý děj, herečtí představitelé všech rolí, nádherná kamera a dokonalá, ale vážně DOKONALÁ Morriconeho hudba. 2 hodiny nikdy neutekly tak rychle - bezprostředně po doběhnutí závěrečných titulků mi je vyloženě líto, že ten film už skončil, a nejraději bych si ho pustil teď hned znovu - a vychutnal si tam nově všechny ty detaily, které mi napoprvé nepochybně unikly (film mě udivil svou celkovou promyšleností - vše souvisí se vším, nic zde není náhodné, a film průběžně testuje, zda člověk dával dobrý pozor - to se mi nesmírně líbí). Snad jediné, co mi na filmu trochu vadilo, je mírná pachuť z toho, že se mi závěrečné rozuzlení zdálo krapet překombinované a nepravděpodobné - na druhou stranu z toho pramení i ten wow efekt, kterého se člověk dočká (a to dokonce několikrát v průběhu celého filmu, tedy nejenom v samotném závěru). V té souvislosti mě dostalo - asi jako už mnoho lidí přede mnou - že se závěrečná scéna točila v pražské Pivnici U Milosrdných, která se však v létě 2013 definitivně zavřela, jak jsem teď překvapeně zjistil. Pro mě je toto zjištění takovou bezděčnou, překvapivou a vcelku působivou symbolickou tečkou za tímto filmem (tu pivnici jsem neznal, ale je strašná škoda, že v Praze skutečně není hospoda se stejným interiérem jako v tomto filmu, protože by to byla velkolepá atrakce, na kterou by se sjížděli lidi z daleka). Za sebe nemohu nedat 5 nadšených hvězd. UPDATE 24. 6. 2018 - Na druhé zhlédnutí po téměř 3 letech se mi film líbil trochu méně než poprvé. Myslím, že to je tím, že když už člověk zná rozuzlení, chybí tam ten moment ohromení jako poprvé (v tomto ohledu mě trochu překvapuje, kolik lidí zde píše, že je děj předvídatelný - mně to třeba poprvé vůbec nepřišlo). Každopádně herci, kamera, scénář, hudba a celková atmosféra - vše super, a celkově je to podle mě filmařsky velmi kvalitní a obohacující podívaná. Velký respekt k Tornatoremu! (25.09.2015)

G. Tornatore je skutočne pán režisér a o kvalite filmu som nepochyboval. Napriek tomu som bol ešte pred zhliadnutím presvedčený, že oscara za naj zahraničný film zhrabne dánsky Hon. Výsledok ma v oscarovú noc prekvapil, Veľkú nádheru som ešte nevidel, ale tento film by si ho rovnako zaslúžil. Silná konkurencia toho roku. Tornatore ma hlavne v záverečných minútach priklincoval do sedačky. G. Rush bol vynikajúci. Postava svojského starožitníka, ktorý celý život zbiera portréty žien, ale nikdy so žiadnou nebol je veľmi zaujímavá a G. Rush sa do nej náležite vložil. Atmosféra dokonalá, v niektorých momentoch doslova božská, na čom má veľkú zásluhu i nestarnúci maestro E. Morricone a jeho skvelá hudba.100%. (09.03.2014)

Tornatore vypráví. Každý prvek v tomto příběhu do sebe zapadá s hodinářskou přesností, aby výsledný celek mohl promlouvat k divákovi bez nejmenšího nesouladu. Nic víc, nic míň. A Oldmanova 13. komnata, až po strop obsáhlá portréty (jen pro jednoho člověka jich je opravdu škoda) je už jen tečkou k dokonalosti. Nemohla jsem si to užít víc. (29.11.2021)

Po tomto filmu jsem šel cíleně a to hlavně díky Geoffrey Rushovi. Po Zlodějce knih kde byl skutečně famózní jsem se zaměřil tedy na tento film. A opět to byla trefa do černého. On opravdu umí. Jelikož jsem se v době studií také velmi blízce ochomýtal kolem památek, restaurování a starožitností, byl mi film ihned velmi blízký... Snad jen ty počáteční vyvolávací ceny na aukci pana Oldmana byly mimo můj obzor :-). Vyvolávací cena 6 000 000 Liber - to je tedy masakr... Ve chvíli, kdy se děj pomalu ale jistě přesouvá z aukčních síní do starého sídla jsem ani nedutal... Jenže pak se film začne ze skvělého, originálního a neočekávaného rozjezdu trochu zpomalovat. Divák ví, že se něco zásadního stane, ale je k tomu jen pomalu posouván. Závěr se zase velmi dobře rozjede a konec je skvělý. Velmi potěšila účast Prahy na tomto projektu. Vidět Rushe kráčet mně velice dobře známou Kozí ulicí (na rohu jsme měli školní jídelnu .-) k hospodě U Milosrdných zkrátka zahřálo na srdci a Praze film udělal skvělé jméno, neboť v něm byla po právu vychválena jako krásné místo. Třešničkou na vrch byla Morriconeho hudba. Opět jsem si uvědomil jak musí Hollywood štvát, že jej tenkrát v prvopočátcích odmítli :-). Tornatore opět zamachroval a být to o 30 min kratší, šel bych na plný počet hvězd. Navíc a to je asi čistě subjektivní mi Sylvia Hoeks nepřišla dvakrát krásná, spíš mi připomínala feťačku. Neříkám, že byla ošklivá, ale pro takovouto zásadní roli asi měla být zvolena kočička o pár levelů krásnější a zároveň křehčí. Dávám 4 ozubená zrezivělá kolečka. * * * * (12.08.2015)