Hobit: Bitva pěti armád

"Trpaslík, jehož jsem poznal na dně pytle, by nikdy neporušil slovo." Jenže hobit míní a kurz zlata na středozemní burze mění. Ta část s mamoněním mě osobně moc nebavila, ale jakmile se do sebe pustily armády, tak to bylo pěkné pokoukání. Jenže udržet pozornost při asi hodinové bitvě je vysoko nad mé schopnosti a když je celý ten adrenalin zakončen půlhodinovým mudrováním o pravdě pravdoucí, tak to u mě zase na víc než tři hvězdy nevyleze. Nicméně jsem při monitorování přírody dospěl k závěru, že by si Nový Zéland patrně zasloužil, abych ho navštívil, takže se oficiální pozvánce vlády, s V.I.P. pohoštěním a návštěvou rugbyového derby s Austrálií, bránit nebudu. (06.02.2017)

Zakončení Hobita mě osobně vůbec neuspokojilo tak, jak bych si představoval. Návrat do Středozemě je to poctivej, ale hned od počátku je vidět, že tvůrci toho do dvou a půl hodin chtějí nahňácat tolik, že neví, co odvyprávět dřív. Draka odpálej ještě v úvodních titulkách a pak se rozjede vlastně úplně jiný příběh, který s Hobitem nemá pranic společného. To jim sice nemám úplně za vinu, ale na druhou stranu bych byl radši, kdyby filmy o Hobitovi byly jenom dva a tenhle film by byl samostatným příběhem. Nevěřím totiž, že tohle je poslední výlet do Středozemě. Když jsem totiž viděl ty video blogy, nezažil jsem snad lepší filmovou partu. Tady podle mě muselo fungovat úplně všecko. Od uklizeček, po režiséra. Co už ale nefunguje tak fakt, jak místy tenhle film natahují a přitom tu vlastně jde o jednu jedinou bitvu. Právě i proto nejsem schopný dát plný počet a právě proto druhý díl u mě zůstane tím nejlepším z celé trilogie. Na druhou stranu pohádkovost, sympatičnost snad všech a fakt, že jsem byl opět součástí jednoho z mnoha výletů do Středozemě, pro mě znamená opravdu hodně a i tak na tuto trilogii budu vzpomínat nejlépe, jak jen to půjde. (21.12.2014)

Hobit bez hobita aneb ani cesta tam a ani zpátky. Více než kdy jindy je „trojka“ Hobita dílem dvou režisérů. Jednoho (říkejme mu třeba PJ), který rozumí postavám, konfliktům mezi nimi i v nich a vystačí si s přesně obsazenými herci. Jakmile mají plátno pro sebe Bilbo, Thorin či Gandalf, tak to funguje způsobem, který mnohdy přináší ty vůbec nejlepší i nejpůsobivější momenty z obou trilogií. Jenže pak je tu ještě druhý režisér (říkejme mu třeba CGI PJ), který ztratil cit pro míru dobrého vkusu. A ten si dává na celé (pře)dlouhé pasáže pohov a nechává pracovat počítače. Tam kde slouží efekty ději či výjevům, tak nelze mít výhrad. Tam kde slouží čistě „pro sebe sama“ a jsou přepálené jako v případě (bohužel ani zdaleka pouze) rádoby cool skopičin elfěte Legolase je člověku za CGI PJe skoro až stydno. Tam kde si v minulosti PJ vystačil s deseti vteřinami „cool Legolase“, tam je CGI PJovi deset minut málo. Naštěstí i tak má ten první z nich ve výsledku stále ještě navrch, ale přeci jen je (ne)poměr (ne)vkusného na pováženou. O to více, že tentokrát více než kdy jindy bije do očí, kde co chybí a bude doplněno až v prodloužené verzi; přednost dostalo vše akční na úkor postav, motivací a podobných "nadbytečností". Typickým příkladem je finále; několik minut se to efektně (a ne nutně vždy i efektivně) bije hlava nehlava, ale nic moc z toho, aby následně jedna mlčenlivá momentka posmutnělého Bilba a Gandalfa s dýmkou řekla naprosto vše. A tak je v této části se vším. Prodloužená verze je pak zajímavá především v tom, že ještě akcentuje oba ty protichůdné přístupy; a tak tu je mnohem více skvostných charakterových momentů, stejně jako i více oné odosobněné přestřelené CGI akce. (11.12.2014)

Jak to vyjádřit. Kouzlo Pána Prstenů, kvůli kterýmu se na Hobita hrne kritika, je nepřekonatelný. I u mě je LOTR trilogie srdcovka, ke který se - narozdíl od Hobita - budu vracet mnohem častěji. V LOTRovi všichni čučeli na ty epický bitvy, na dechberoucí hudbu, triky, trochu těch komickejch scének a strhující a perfektně zachycenou mytologii. A protože ohromnej úspěch LOTRa potvrdil, že na tohle budeme slyšet, Hobit od všeho servíruje ještě víc a tak nějak se očekává, že zase budeme všichni padat na kolena. Jenže to kouzlo něčeho novýho, co z LOTRa dělá legendu, je pryč. LOTR se točil z Jacksonova zápalu a nadšení pro látku, Hobit proto, aby se Středozemě vyždímala do posledního materiálu, když se ukázalo, jak to sype. A právě tenhle rozdíl dělá podle mě nejvíc. Ale i tak vřele díky za Hobita a je dobře, že točil Jackson, jen není na místě čekat, že budeme opět všichni paf jak malí jardi. Tu jednu hvězdu strhávám za naprosto PROSRANEJ potenciál draka. První díl vnadí, druhej díl vnadí a dá nám trochu ochutnat a ve třetím to po deseti minutách odpíská? A přitom právě Smague byla nejlepší postava i záporák celýho Hobita. Tohle mě teda nasral. Ta obr bitva byla sice parádní, ale radši bych čuměla na draka, co demoluje na co přijde. A pak ještě - proč udělali z Gandalfa takovýho senilního dědu, co stráví půl filmu v kleci? Kde je ten respekt, co z něj v LOTRovi šel? Ale vyzdvihuju Lee Pace, jehož Thranduil si sice mohl odpustit kecy o lásce, ale i tak je to suverénně největší machr filmu a jeho způsob sekání hlav parožím je mi velmi sympatický. Několik krásnejch scén - trpasličí formace a výskok elfí linie, fajfka, sympaťák Bard - výraznější než všichni trpaslíci - umoudření Thorina a jeho vstup do bitvy a i Azog je fajn. Ovšem 3D je strašně otravný a zcela a naprosto K HOVNU! Už se na to vyserte, sakra, a točte postaru! (10.01.2015)

Adaptácia, ktorá rozdelila divákov na dva tábory. Jeden bol nadšený, že sa mohol vrátiť do sveta, ktorý ich pred rokmi tak nadchol, ďalší zase sklamaný, nakoľko nedostal nového Pána Prsteňov. Je to logické, aj v priamom porovnaní knižných predlôh Hobit stráca v osudovosti, atmosfére, ale vďaka rozprávkovejšiemu štýlu je to dokonale akceptovateľné. Problém nie je v tom, že sa Peter Jackson pokúsil z Hobita vytvoriť nového Pána prsteňov, ani v adaptácii tak krátkej knihy do troch dielov. Problém je v tom, že aj napriek štedrej minutáži a zapracovaniu dodatkov je väčšina postáv buď plochá, alebo nevýrazná a pridanú hodnotu nahradilo vizuálne pozlátko a priehrštenie trikových scén. Vlna kritika z niektorých strán je i tak neopodstatnená, v rámci fantasy žánru ide stále o spičku a prvotriednu dobrodružnú zábavu, ktorá nerobí nikomu zo zúčastnených zlé meno. Len tá duša pôvodného diela trochu chýba. (17.01.2015)