Little Boy

Little Boy má všechny ingredience, které se nachází v receptu na výborný film. A i když to místy trochu přehání s patosem, pořád zde bude převažovat pečlivě vysoustružený příběh, atraktivní lokace a sympatické herecké výkony, které se nenásilně prolínají s nevinným dětským náhledem na hrůzy války a všudypřítomnou averzi vůči Japoncům. „Do you believe you can do this?“ (28.08.2015)

Ehh. Nádherná záležitost. Tenhle film mně dostal. Škoda, že já podobný seznam neměl... Zbožňuji Ameriku čtyřicátých let. Dobu kdy většina mladých mužů bojovala v Evropě nebo v Tichomoří. Ameriku, které se válka až tak nedotýká snad jen vyjma akcí na nákup válečných obligací a armádních aut, která tu a tam zastavila v té či oné ulici... To když důstojník letectva, námořnictva nebo pěchoty nesl rodině smutnou zprávu. Váš muž, otec, syn.. byl zabit v akci. Z těch lepších byly ty, že byl zraněn či zajat. Poslení ne moc povzbudivá zpráva, ale také nabízející malý díl naděje byla že je onen muž nezvěstný. A takovou zprávu přinese důstojník námořní pěchoty rodině i v našem příběhu. Milující synek Pepper se rozhodne, že zbožňovaného tátu a svého nejlepšího kámoše v jednom dostane z války domů živého. K tomu mu má dopomoci seznam úkolů z tajné knihy, které posílí jeho víru a bude-li Bůh chtít, otce vrátí. Tak to alespoň tvrdí farář, když mu seznam předává aby přišel na jiné myšlenky. A tak se sedmiletý klučina vrhne do plnění úkolů, jejichž účel někdy z prvopočátku ani sám nechápe, ale během nichž pozná opravdové přátelství i sílu víry v sebe sama. --- Film se velmi zvolna rozjíždí a i když je malý Jakob Salvati sladký a šikovný, nemá to ty správné grády. S nástupem postavy Japonce Osimota film však dostal hlubší rozměr a ke konci jsem se měl fakt co držet jak se mnou cloumaly emoce... ---- Z historického hlediska mám jen jednu výtku a to atomový výbuch promítaný v kině. Nechápu proč, ale u Hirošimy místo toho točeného osádkou Enoly Gay dali do filmu pokusný poválečný atomový výbuch, kde jsou na záběrech jasně patrné opuštěné lodě rozmístěné v různých vzdálenostech od epicentra. Ale nechť, toho si smrtelník asi ani nevšimne. :-). Každopádně tenhle film měl grády a takovéhle filmy já rád! Za mne je to tedy za 5 hořčičných semínek, co pohnou horou. * * * * * (15.09.2015)

Nádherný film z vojnového obdobia s veľmi roztomilým malým chlapcom v hlavnej úlohe. Akonáhle som zbadal Japonca Osimota, vycítil som akým smerom sa bude príbeh uberať. Postupne budované priateľstvo medzi chlapcom a Japoncom, ktorého nenávidí celé mestečko zaberá prevažnú časť filmu. Hlavným motívom však ostáva láska medzi otcom a a synom, ktorá je vykreslená tak silne, že v závere neostane suché ani jedno oko. Kto to zvládne, zaslúži si medailu za statočnosť... Film sa odohráva na vojnou nepoznačenom území USA, ale pár vojnových scén z Filipín sa tu vošlo a sú skvelé. Len som si povzdychol, že by som si toho želal viac. Takmer celý film je vyrozprávaný s ľahkosťou, jemným humorom a smutný je až samotný záver. Sú to však slzy šťastia...80%. (20.02.2016)

Aj jedna veľká slza sa mi skotúľala po líci. Little Boy vás zaujme svojim spracovaním, dojme tým smutným a poteší zlatým chlapcom, ktorý na svojich pleciach nesie ťarchu hádam celého sveta. Jasné, že to bolo niekedy až moc ... ale keď privriete oči, tak z toho vychádza jeden pekný, skoro rozprávkový, príbeh pre celú rodinu. Watson a Wilkinson výborní. (05.04.2016)

Od první do poslední minutky zcela jasně vykalkulovaný film, který je předurčen k tomu, aby se líbil a aby dojímal, pokud možno několikrát. Nic proti, takových filmů je kupa, ale tady to už trošku tvůrci přepískli. Malý chlapec a dokonce i jeho otec mi připadali snad až lehce retardovaní, aby byl výsledek o to působivější. Nejvíc mě naopak potěšila stále perfektní Emily Watson a japonský veterán Tagawa, který se hodně vzdálil svým "krutopřísným" rolím z devadesátých let a je zde rozhodně nejsympatičtější postavou. Podtrženo sečteno je to pěkný filmový zážitek, který bych doporučoval na nedělní odpoledne na vylepšení nálady, že musím jít v pondělí do práce. Přemýšlím ale o druhém zhlédnutí, tak třeba se to do mě zakousne víc. Zatím to jenom velmi lehce sjelo po povrchu. (29.09.2015)