Prachy v prachu

Mne skrátka tieto filmy E. Molinara nejako pasujú do gusta. Prachy v prachu bola malá legenda 80-tych rokov, a to nielen preto, že tam bolo zopár pekných holých ceckov a dokonca súlož tak hlasná, že to kedysi dávno za socíku zobudilo môjho otca spiaceho pri TV a aj s bratom nás vyhnal do detskej izby s poznámkou, že na také prasačiny máme ešte čas... Tento film bol legenda aj preto, že to bola originálna komédia s vynikajúcim hercami, ktorí boli síce v tej dobe vo Francúzsku 2. liga, ale zahrali to všetko s maximálnym prehľadom. No a ten koniec to už iba spočítal a podčiarkol. Prachy v prachu je taký malý čierny kôň medzi francúzskymi komédiami, ktorý vyhráva dostihy. (01.03.2009)

Francouzi loupeže v komediálním pojetí prostě umí. Ať už je v hlavní roli Belmondo, Depardieu s Richardem, nebo Renem, či trojka Bernard Blier, Michel Serrault, Jean Lefebvre ve velké záchodové loupeži, je v tom spousta vtipu a nápaditosti. Prachy v prachu za zmiňovanými kousky nijak zvlášť nezaostávají, byť stejně jako většina tuzemských diváků, ani já neřadím Auteuila s Jugnotem mezi top herce zlaté éry francouzské kinematografie. Asi i neprávem, ale tak to je. Ta špetka charisma, která jim v mých očích chyběla, byla dorovnána velmi dobrým dabingem, takže mi vůbec nic nebránilo bavit se tréninkem přepadení i podvratnými dialogy v bance. Zmiňovaný sociální přesah je v tomto případě vcelku kontroverzní, protože ospravedlňuje a vlastně oslavuje lupiče, jakožto oběti nezaměstnanosti. Ale je to komedie, tak jaképak moralizování a rozbory. Jako bonus se diváci pokochají výstavními ňadry krásných žen...to už dnes bývá jen velmi málo k vidění, obvzlášť když je evidentní, že jde o scény z pohledu příběhu zcela zbytečné. Takže suma sumárum, Prachy v prachu jsou ideální volbou, pokud si chcete odpočinout od dnešní upjaté, wokeshitismem spoutané, často vtipuprosté a tuctové kinematografie. (16.12.2023)

Ono by se řeklo, že na téma přepadení banky bylo natočeno spousty filmů (i komedií) a že nic originálního již na tomto poli nelze vymyslet, pak vězte, že "Prachy v prachu" jdou jinou cestou. I když pointa (nebudu prozrazovat) je nejspíš na filmu to nejoriginálnější, nejvíce jsem se řezal smíchy při nácviku přepadení na chodbě. A Daniela Auteila s Gérardem Jugnotem jsem si zamiloval. 85%. (03.03.2010)

Možné Spoilery. Lehce nadprůměrná komedie (3-4*, to debilní rozhraní, kdy se nikdy nedokážu rozhodnout, kam se přiklonit) s vtípky, které pobaví. Ty paradoxy tam mě dostávaly... aneb do bankovní loupeže se zapojí i sami rukojmí a všichni včetně policejního komisaře z toho vyjdou s prachama a otevřou si hotel na Kanárských ostrovech... luxus... takovou loupež kdybych uměla naplánovat a policie byla tak mimo, tak bych do toho šla:D Ale rukojmí, která jim řekne, co všeckomají dělat, aby to bylo co nejrychleji a nejvíc z toho dostali je nejlepší. (02.12.2013)

Rozverné, vtipné, milé a hlavně, přátelé, typicky FRANCOUZSKÉ! Praštěná detektivka - to je přesně jejich parketa. Chlapci loupežníci byli ve své pitomosti a naivitě k sežrání, vyčůrané osazenstvo banky, krásně oportunistické a fandící lupičům, k pomilování. 85% je snad dokonce málo, protože já jsem se královsky bavil. (13.05.2010)