Režie:
Andrej TarkovskijKamera:
Vadim JusovHudba:
Vjačeslav OvčinnikovHrají:
Anatolij Solonicyn, Nikolaj Griňko, Bolot Bejšenalijev, Nikolaj Burljajev, Jurij Nikulin, Rolan Bykov, Dmitrij Orlovskij, Michail Kononov (více)Obsahy(1)
Sovětské drama z roku 1966 je historický životopisný film od režiséra Andreje Tarkovského, na jehož scénáři se podílel také Andrej Končalovskij. Snímek, který je volně inspirován životem Andreje Rubleva, slavného ruského malíře ikon z patnáctého století, usiluje o vykreslení realistického portrétu středověkého Ruska. Tarkovskij se v něm snaží představit umělce jako historickou postavu a křesťanství jako axiom ruské historické identity v bouřlivém období ruských dějin, jež nakonec vyústilo v nástup carského režimu. Film pokrývá témata, jako jsou umělecká svoboda, náboženství, politická nejednoznačnost, sebevzdělávání a nezničitelná tvořivá energie v rámci represivního režimu. Kvůli nim byl v oficiálně ateistickém a autoritářském Sovětském svazu po dvě desetiletí cenzurován. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (252)
Máte radi historické filmy zo stredoveku? Poznáte trochu ruskú históriu? Máte radi Markétu Lazarovú? Máte radi Tarkovského a jeho rozprávačský štýl? Nevadia vám trojhodinové filmy, kde sa nedočkáte skoro žiadnej akcie? Nie ste zaťažený iba na Tarkovského sci-fi? Ak sú všetky vaše odpovede kladné, Rublev sa vám bude páčiť a odpustíte mu aj klasické klišé zobrazenie stredoveku ako obdobia, kde bolo stále škaredo. Ak aspoň s jednou odpoveďou máte problém, budete ho mať pravdepodobne aj s týmto filmom. Pokiaľ máte záujem, vyšla obsiahla kniha s rozborom tohto diela. Ja to nechám radšej na Tarkovského fanatických fanúšikov. VIDENÉ ZNOVA: S ďalším pozretím film určite rastie, stále ale platí, že si s obyčajnou selskou inteligenciu nevystačíte a pre plné vychutnanie všetkého zobrazeného treba toho veľa naštudovať. ()
Cítím se ošizen, že mi nebylo dáno, aby se mi líbil typ filmů, jako je tento či Markéta Lazarová, v nichž chybí trocha vlídnosti a kde jako by nikdy ve středověku nesvitlo slunce, bylo pouze zamračeno či pršelo, všude marast a to i ve vzájemných mezilidských vztazích, až se divím, že lidstvo nevymřelo, byla-li by toto opravdu soustavná realita. Film je pojat jako několikadílná historická freska jen velmi volně na sebe navazujících epizod, v nichž některých, kdyby postava A. Rubleva chyběla, vůbec nic by se nestalo. Kdo k filmu prvoplánově přistupuje jako k životopisnému filmu o A.R. jako vynikajícímu autorovi ikon, bude asi rovněž zklamán a pár barevných snímků na konci to už nevytrhne. Každopádně mě omráčil už začátek filmu, kde ruskému mužikovi začátkem 15. století byl znám princip a praktické použití horkovzdušného balonu, což ve mně vyvolalo dojem, že půjde o podařenou veselohru. ()
Ať už díky prostředí středověku nebo otázky hledání boha a smyslu bytí Andrej evokuje Vláčilovu Marketu Lazarovou nebo ještě spíše Bergmanovu Sedmou Pečeť. Hlavní hrdina se proti krutosti okolí také obrňuje vlastním přetransformováním víry. Vyslovuje slib mlčení a přestává dělat to, co bylo dříve jeho posláním a co uměl nejlépe – nechat skrze své dílo k ostatním lidem promlouvat boha. V kontrastu s Rublevovým zahozeným talentem a schopnostmi je mladý zvonař se zbrklou touhou tvořit a také po sobě zanechávat hodnoty. ()
Ako je možné, že viac ako dvetisíc užívateľov ohodnotí tento veľkofilm a nikto si nevšimne, že sa tu vôbec nespomína herec Ivan Lapikov, ktorý stvárnil postavu Kirila? Nemožno ho nájsť ani v databáze hercov na čsfd a to hral v napríklad v Bratoch Karamazových, ďalej vo filmoch Sergeja Fiodoroviča Bondarčuka, či jeho mentora Sergeja Gerasimova. ()
Teraz budem za magora, ktorý nemá pochopenie pre vrcholy svetovej kinematografie. Ráčte ale registrovať, že jeden z Tarkovského filmov figuruje v mojej TOP 10, takže možno až taký magor nie som. Ak niekto nakrúti obrazy zo starej Rusi, film by sa mal volať "Obrazy zo starej Rusi" (alebo tak nejak) a nie "Andrej Rubľov". Ak niekto nakrúti film s Andrejom Rubľovom ako hlavnou postavou, očakávam väčšiu koncentráciu na tvorivú osobnosť maliara. Geniálny tvorca ikony starozákonnej Trojice je u Tarkovského postavou, ktorá konverzuje o všeličom možnom, len nie o umení, jeho charaktere a tajomstvách (asi to je na filme geniálne) a často sa dostáva do kontaktu s ľuďmi a udalosťami, u ktorých prakticky nemožno triezvo konštatovať, že relevantnou mierou ovplyvnili myslenie a tvorbu titulného umelca. Pohania, Tatári a zvonolejár určite ľahko vyprovokujú kresťanského umelca ku kresťanskému dielu, ale pre umelca Rubľovových kvalít to nestačí. Viem si predstaviť čo, ale ja sa na remake nechystám. ()
Galerie (58)
Photo © Mosfilm
![Andrej Rublev - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/166/116/166116731_05db19.jpg)
Zajímavosti (26)
- Původní rozpočet byl 1,6 milionu rublů a po několikanásobném snížení číslo kleslo na 1 milion rublů. To mělo za důsledek vyškrtnutí několika scén ze scénáře, včetně té úvodní zobrazující bitvu na Kulikovském poli. (ČSFD)
- Film je zařazen na seznamu „nejvýznamnějších filmů“, který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
- Vedení KSSS se snažilo po festivalu v Cannes zabránit další distribuci filmu do Francie a dalších západních zemí, distributorům se ovšem ve stejném roce podařilo zcela legálně získat na snímek práva. (Vodnářka)
Reklama