Reklama

Reklama

Andrej Rublev

  • Sovětský svaz Andrej Rubljov (více)
Trailer

Obsahy(1)

Sovětské drama z roku 1966 je historický životopisný film od režiséra Andreje Tarkovského, na jehož scénáři se podílel také Andrej Končalovskij. Snímek, který je volně inspirován životem Andreje Rubleva, slavného ruského malíře ikon z patnáctého století, usiluje o vykreslení realistického portrétu středověkého Ruska. Tarkovskij se v něm snaží představit umělce jako historickou postavu a křesťanství jako axiom ruské historické identity v bouřlivém období ruských dějin, jež nakonec vyústilo v nástup carského režimu. Film pokrývá témata, jako jsou umělecká svoboda, náboženství, politická nejednoznačnost, sebevzdělávání a nezničitelná tvořivá energie v rámci represivního režimu. Kvůli nim byl v oficiálně ateistickém a autoritářském Sovětském svazu po dvě desetiletí cenzurován. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (252)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Tak jsem viděl Andreje Rubleva. Přistupoval jsem k slavnému tříhodinovému opusu velmi opatrně, žel celkový zážitek mi nedokázal patřičně vykompenzovat náročnost sledování. Výtvarná a technická stránka filmu jsou naprosto brilantní: spousta pohybů kamery po velkých celcích, precizní historická výprava, davové akční scény a v poslední třetině i fascinující náhled na tvrdou fyzickou práci při výrobě a věšení zvonu, to vše zajistilo, že jsem častěji měl z Andreje Rubleva i pozitivní dojmy a na některé pasáže jsem hleděl přímo fascinovaně. Ovšem nebýt pár scén kolem malování a výroby fresek, byť se ve výsledku celkem ztrácí, a dlouhé závěrečné videoprezentace Rublevových obrazů, na základě většiny filmu by mi možná ani nedošlo, že sleduji životopisný snímek o slavném malíři, jelikož mi připadalo, že se umělcovu dílu věnuje dost okrajově. Jako filozofický film řešící témata umělce ve vztahu ke společnosti, režimu, náboženství apod. by na mě Andrej Rublev snad i mohl fungovat, kdyby na mě nebudil tak studený dojem, představitel v hlavní roli nepůsobil podobně nezáživně (co na tom, že prý strávil pro autenticitu během natáčení kdovíjak dlouhý půst, když si mě ničím nezíská a tím pádem i k jeho postavě se mi hledá hlubší vztah...) a dialogy na podnětná témata neevokovaly bezemoční výměnu napsaných replik. Výtvarně nádherné provedení protkané řadou jedinečných záběrů (včetně toho snad nejpůsobivějšího v úplném závěru) značně zachraňuje mé hodnocení, vede mě k jistému uznání a také vnímání osobitě stylové pocty dávnému výtvarnému umělci ze strany režiséra a kameramana, ale jako celek ve mně vyvolává často víc pustého chladu, než nadšení. [65%] ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Uprimne chapem, ze ten film moze niekto obdivovat ale nechapem ako ho niekto moze mat uprimne rad. Vizualne uzasne sceny, momenty aj zabery nicia pekelne dialogove intermezza, vyvolavajuce dojem, ze ten film trva tak 3x dlhsie, nez v skutocnosti. Marketa Lazarova alebo Siedma pecat su u mna o minimalne o triedu lepsie. 7/10 ()

Reklama

brit84 

všechny recenze uživatele

Pro běžného filmového konzumenta bude tenhle velkofilm představovat nesežvýkatelné sousto. První díl byl docela síla i na mě. Nájezdy tatarů ve druhém už jsou trochu zajímavější. Jedno mě ale docela sere. Nechápu, proč někteří režiséři ubližují ve filmech zvířatům. To, že se to děje v kanibalských filmech, vypovídá o tom, že jsou jejich tvůrci naprostí kokoti. A to i proto, že točí něco na tohle téma. Ale že tohle nesmyslné násilí najdu i tady, mě docela zaskočilo. Já myslím, že autentičnost má film i bez hořící krávy nebo pádu koně ze dvou metrů a jeho následného zapíchnutí kopím. ()

hanakonochi 

všechny recenze uživatele

Ako je možné, že viac ako dvetisíc užívateľov ohodnotí tento veľkofilm a nikto si nevšimne, že sa tu vôbec nespomína herec Ivan Lapikov, ktorý stvárnil postavu Kirila? Nemožno ho nájsť ani v databáze hercov na čsfd a to hral v napríklad v Bratoch Karamazových, ďalej vo filmoch Sergeja Fiodoroviča Bondarčuka, či jeho mentora Sergeja Gerasimova. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Nemám chuť psát tento komentář, protože se obávám, že bych se mohl opakovat. Byl ale předem "objednán", takže splichtím pár vět, ve kterých se pokusím naštvat většinu uživatelů :-) Za prvé musím říct, že po dosledování jsem chtěl umřít. Ještě nevím, jestli to mám brát positivně či ne, takže tomu nechám neutrální hodnotu. Tenhle typ filmů, jako je Markéta Lazarová nebo právě Andrej Rublev, jdou zcela mimo mě. Přijdou mi odtažité, neosobní, rozhárané a samozřejmě - nezábavné. Ani na vteřinu se mi bohužel nestalo, abych přestal myslet na to, že sleduji film. Zapůsobilo na mě několik velmi povedených záběrů, převážně na stylového Rubleva v kápi, zaujaly dialogy (především na začátku), naštvalo mě týrání koní a pobavily některé kruté pohledy na poslední výdechy těžce zraněných lidí. Hudby jsem si takřka nevšiml, samozřejmě vyjma konce, kde na mě zapůsobila dojmem těžce účelovým. Tyhle filmy nechápu, a proto slibuji, že se jim do budoucna budu snažit vyhýbat... ()

Galerie (58)

Zajímavosti (26)

  • Film je zařazen na seznamu „nejvýznamnějších filmů“, který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
  • Snímek získal v Cannes cenu Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI). (Vodnářka)
  • Andrej Tarkovskij svým alegorickým filmem předpověděl analogii mezi životem svým a osudem geniálního malíře, jehož cesta k umění vznikala ne díky, ale navzdory mocenské (z)vůli. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno