Stalker

Veľmi zaujímavý film, ako sa aj od tohto režiséra dalo očakávať. Dej síce nie je ani zďaleka taký, ako by sa možno podľa zápletky dalo očakávať, keďže tu prakticky úplne chýbajú nejaké samo o sebe výrazné situácie, ale takmer všetko zásadné je len naznačené a to väčšinou v dialógoch medzi postavami, no s tým v tomto prevedení rozhodne nemám problém. A môže za to obzvlášť tá úžasná atmosféra, ktorá sa nesie celým filmom a rovnako aj vynikajúca vizuálna stránka, pričom nechýbajú ani dlhé zábery bez strihu, perfektná kamera a náhodou aj tie lokácie mi prišli celkom zaujímavé. A tak kombinácia tejto atmosféry a vizuálnej stránky skutočne až berie dych a hlavne vďaka nim mi aj tá vyše dvaapolhodinová dĺžka ubehla dosť rýchlo, takže som sa rozhodne nenudil. Tie tri postavy si ma síce spočiatku moc nezískali, ale časom som ich predsa len docenil, lebo každá tu má svoj význam. Takže sa jedná o veľmi podobný filmový počin, ako aj o niekoľko rokov starší Solaris, preto po prvýkrát ešte plné hodnotenie dať nemôžem, predsa len je to dosť špecifický zážitok, ku ktorému sa je ťažko hneď plnohodnotne postaviť, ale ďalšie pozretia sú nevyhnutné a potom možno prehodnotím. 79% (03.08.2015)

Stalker byl poslední snímek, který Tarkovskij natočil na území Sovětského svazu, jako už tradičně po řadě obstrukcí úřadů, navíc na podřadný filmový materiál. Čím větší byly překážky ze strany sovětských orgánů, tím větší byla neformální prestiž, které se Tarkovskij těšil ze strany intelektuálů a ostatních filmařů. Za výchozí látku si vybral novelu Arkadije a Borise Strugackých, která u nás v 70. letech vyšla pod názvem Piknik u cesty. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších děl této autorské dvojice a jedno ze zásadních děl sci-fi, které vytvářely můj čtenářský profil. Spolupráce Tarkovského a Strugackých byla ve skutečnosti velice obtížná, protože Tarkovskij byl na výsost svébytný a tvrdohlavý umělec, který neuznával kompromisy a měl výrazně odlišnou představu o konečné podobě filmu než Strugačtí, coby autoři scénáře. Dokonale vykostil téměř všechny motivy žánru sci-fi z filmu, který je ve skutečnosti náročnou filosoficko-psychologickou studií člověka. Tajemné pásmo, které má v románu konkrétní původ, slouží Tarkovskému jako metafora pro připomínku nedávných událostí Sovětského svazu, tedy existenci souostroví Gulag a obrovského bezpráví, kterého se na sovětskému území odehrávalo. Připomínkou tohoto utrpení je i vyholená hlava Stalkera, která připomíná vězně ze sovětských lágrů. Jako žánrový snímek Stalker určitě nefunguje a jeho řazení do žánru sci-fi je vyslověně matoucí. Otevřeně řečeno, Piknik u cesty by si z tohoto pohledu zasloužil důstojnější převedení na filmové plátno. Strugačtí byli z výsledné podoby filmu hodně zklamaní, nicméně Tarkovskij měl tak výjimečnou prestiž, že se neodvážili protestovat. Konec konců krátce poté odjel do zahraničí. Přes výše uvedené stojí za to Tarkovského snímek zhlédnout, protože tento filmař měl výjimečný talent pro práci s obrazem, měl vytříbené výtvarné nadání a dokázal skvěle pracovat s kamerou. Dlouhé několikaminutové záběry mohou sice na první dojem nudit, ale když se člověk poddá atmosféře, bude bohatě odměněn. Jako fanoušek Strugackých nejsem s podobou Stalkera spokojený, ale divák, který není příznivcem sci-fi, nýbrž náročnější artové podívané, si přijde na své. Celkový dojem: 60 %. (25.01.2008)

Geniální obrazová stránka, famózní práce s kamerou, vyprávění rozčleněné na černobílou a barevnou část, kompozičně i výtvarně nádherné záběry, svévolně rozvolněná dynamika do pomalého plynutí, film jako řeka, která vás pomalu unáší, ty předlouhé jízdy kamery, filosofické zkoumání lidí a věcí, silný mystický či náboženský podtext, filmové přemítání a úvaha o víře, o nedostatku pokory, Stalker coby symbol neexistence Mesiáše v současném světě, reakce na nihilismus dominujícího ateismu, mizanscéna coby apokalyptická industriální krajina, sama Zóna jakási metamorfóza industriálních center Sovětského svazu (a východního bloku) i předzvěst Černobylu, možná alegorie dysfunkčního civilizačního systému, který svým občanům upírá právo na smysluplný život, na naději, filosofická úvaha o cestě jako cíli poznání, ale i sci-fi, kde se za celou dobu ani jednou nic nestane a jehož stopáž je neúměrná k rozvolněné dějové lince... Film, jehož procentuální hodnocení pozbývá smyslu... (06.01.2008)

Stalker je zaujímavý film. Vizuálne predbehol dobu a mohol by súperiť aj so súčasnými videoklipovými filmami. Obsah je určite zaujímavý, tak ako "filozofia" filmu, bohužiaľ je dostatočne nudný na to, aby ničil divákovú koncentráciu a tak vety postáv prichádzajú do jedného ucha, aby bez rozmýšľania unikli druhým. Netuším, o čom to bolo, ani nie preto žeby som to nepochopil, ale hlavne preto, lebo si nepamätám, o čom to bolo. Dnes som si dal dvojprogram Stalker/DOA. A vyhral DOA. Holt, som viac popcornový divák ako intelektuál ... (07.04.2007)

Film jsem viděl v době, kdy jsem 1. měl velmi v oblibě Strugacké, z jejichž románu film vychází (ale...) a 2. v době, kdy jsem již viděl Solaris a Nostalgii. Docela dlouho mi nesedlo, že je o něčem výrazně jiném, než kniha, byl jsem až zklamaný... Nicméně pak jsem podlehl hypnóze a naprosto mě dostal. Jen nevím, zda bych ho zvládl vidět podruhé :-) /// update po mnoha letech: zvládl a znovu nádhera... (25.01.2007)