Stalker

Vzhledem k okolnostem, ze kterých jsem na film koukal, na sebe ještě mohu být pyšný, že jsem usínal pouze na krátké okamžiky (které ovšem nijak nevadily, děj, ba ani záběr, se většinou vůbec neposunuly). Ovšem ta podívaná to byla vskutku fantastická a neopakovatelná - podvodní zarezlé předměty, vše pokryté mechy, dým a šeď spojená se zelenou a vodou... kouzelné. A na konci jsme všichni spontánně vyprskli smíchy :-) (holčička s telekinetickými schopnostmi). Zážitek, na jaký se nezapomíná, se vším všudy. HUDBA: Eduard Artemyev - byla taková industriální, ne? Líbila se mi a zajímavě se prolínala se sny, které jsem po dobu filmu stihl mít. (07.08.2009)

Stalker je veľmi pomalý film plný symbolov, ktorý je veľmi ťažké uchopiť. Skutočne neviem o čom to bolo. Je to ale natočené tak mysticky, že musím dať dobré hodnotenie. Toto je jednoznačne intelektuálsky film pre filmových fajnšmekrov, nie pre bežného diváka. Jednoznačne ide ale o filozofický masterpiece, takže pokiaľ vám pomalé filmy nevadia, odporúčam. 9/10 (02.03.2005)

Jsem smířen s tím, že nic famóznější za svůj život nikdy neuvidím. ____ Ruská filmová estetika posílená samotným přístupem Tarkovského činí ze Stalkera nezapomenutelnou epopej. Genialita filmu je tak dosažitelná, přitom tak vzdálená; kopíruje v podstatě Zónu, kam lze utéct a nalézt zázraky, ale je nutné pro to něco udělat - člověk zůstává na vše sám, nikdo mu nepomůže, žádná neviditelná síla ho nepopostrčí. Zóna je jedno z nejmagičtějších míst, kam kdy kterýkoliv režisér své diváky pozval. Zprvu se film zabývá šedinou světa, poté dává do vztahu hledisko humanisty (Spisovatel), vědce (Profesor) a věřícího (Stalker). Tarkovskij coby odpůrce „trojúhelníku abc" a techniky nadržuje Stalkerovi a Profesora nechává za oponou. Klíčové otázky: Smí racionální člověk důvěřovat niterným pocitům? Nezanikla by bez trápení i samotná touha po štěstí? Solonicyn (Spisovatel) a zejména Kajdanovskij (Stalker), toť dva magnety, z nichž nelze spustit oči. Tarkovskij svůj čarokrásný biohazard vystavěl v duchu básně v próze a mně nezbývá než mu za toto unikátní veledílo, které nesnese srovnání absolutně s ničím, hluboce poděkovat. (01.12.2007)

I'm a simple man, I see Andrej Tarkovskij, dávám 10 stalkerů z 10. Esteticky dechberoucí filmový veledílo, pohlcující surreálná freska, mohutnej filozofickej balvan který vám rozdrtí palici, gamechanger audiovizuálního storytellingu, definice poetry in motion, a v neposlední řadě cinefilní nirvána, která rozbortí bábovičky ideálů vaší mrzký existence. Film s velkým F. Esence poetic cinema. (16.03.2020)

Lepší je hořké štěstí, než nudný život. Silné filozofické dílo s mnoha metaforami, které po celou objektivně předlouhou stopáž křičí na diváka a žadoní i ve zcela statických obrazech o jeho pozornost. Zároveň od první minuty jasně napovídá, že tohle není běžné sci-fi, jakkoli obvyklý mysteriózní film. Stalker je jediný svého druhu. Moře Tarkovského myšlenek na podkladu úžasně detailní kamery za podpory minimalistické a mystické hudby mi přivodilo nevídaný divácký zážitek a jeden z myšlenkově nejpodnětnějších snímků mého života. (29.03.2007)