The Zero Theorem

Záverečná "časť" z Terryho dysto scifi absúrdnej "trilógie" bola celkom podarená, chýbalo mi tam však pár vecí. Každopádne typický Gilliam, hoci nie v plnej sile. 80% Po Kafkovskom Brazil a paranoidno časovo slučkovom Twelve monkeys, prináša Terry Gilliam záverečné ohliadnutie sa za svetlou budúcnosťou v nemenej absúrdno paranoidnom príbehu o hľadaní duše a zmysle bytia, uprostred korporátnej spoločnosti. Rozkošná paródia na našu prítomnosť. Odkazy na Matrix potešili. 0 musí byť 100%. Jedine blázni sú normálny a jedine láska dáva veci dokopy. Chris Waltz znovu výborný. (25.01.2015)

Tak jako mě nedávno maximálně potěšil nový Jarmusch, potěšil mě teď i nový Gilliam. Nedoufal jsem, že by ještě na stará kolena natočil film srovnatelný s geniálním Brazilem, ale povedlo se. A nelze jinak, než tenhle film s Brazilem srovnávat, skrze Brazil ho komentovat, protože se Brazilu hodně podobá. Takže: Pokud se vám Brazil líbí, měl by se vám líbit i The Zero Theorem. Stejně jako u Brazilu platí - úžasná hravost a fantazie, nekonečně nápaditá, typicky gilliamovská výpravnost, fantaskní děj zaplněný bizarními postavami... Ale ani omračující, úchvatná a bombastická vizuální stránka bohužel nezastře fakt, že filmový příběh neskrývá žádné velké moudro a poselství, ačkoliv je jeho leitmotivem Gilliamovo oblíbené téma - hledání smyslu života. Na film se hezky kouká, ale obsahově je myslím hodně plochý, i když to zpočátku tak nevypadá. A ta pohádka, kterak se do starého ošklivého povislého chlapa zamiluje mladá krásná samička, která v bílém latexu a zrzavé paruce vypadá jako ztělesněný sex, to už není orwellovská groteska, ale jen úsměvná erotická fantazie starého dědka (promiň, Terry). Nejlepší věta z celého filmu je jeden z úvodních reklamních sloganů: "Znuděni buddhismem, otráveni scientologií? Církev Batmana Vykupitele může být odpovědí!" Škoda, že filmový děj nešel radši tímhle směrem... (04.08.2014)

Vedlejší a asi taky trošku slepá ulička Gillamovy geniální fantasmagorie. Film, ze kterého vás musí rozbolet hlava, což mě nepřekvapuje, ale když už ta hlava bolí, tak bych se ráda dobrala někam dál než na konec slepé uličky. Terry si chtěl pohrát a to se mu náramně povedlo. Proč ale malovat štětkou na zeď něco, čemu stačí trochu skromnější rámeček? (14.09.2014)

Technokratická dystopie meets hledání smyslu života meets řešení matematických výpočtů vysvětlujících zánik světa. To všechno v chaotickém, místy až absurdním světě, kterému vládnou reklamy, syntetické barevné materiály, počítačové hry, vše zaznamenávající kamery a výrazné účesy. A kam v tmavých barvách oděný Christoph Waltz bez vlasů, obočí, ochlupení (a tentokrát i bez výrazného rakouského přízvuku) tak nějak nezapadá. Desítky nakosnutých témat v prostředí, které nemáte jako vnější pozorovatel nikdy plně šanci pochopit, a je jen na vás, nakolik jste jeho dějovou neobjasněnost ochotni tolerovat. (18.03.2014)

The Zero Theorem měl na to, aby se po filmu Fear and Loathing in Las Vegas stal dalším režisérovým filmovým milníkem. Bohužel, snímek působí tak nějak "rozervaně". Film se odehrává ve světě tolik typickém pro Terryho Giliama, ale než dostanete možnost po velmi efektivním úvodu celý ten "krásně divný" svět prozkoumat a kochat se futuristickými výdobytky, začne se odvíjet příběh samotný. A právě v tuto chvíli ztrácí The Zero Theorem dech. Příběh pracovníka firmy zvané Management s tváří Christopha Waltze je zbytečně moc utahaný a komplikovaný, Film se snaží pojmout tak široké spektrum témat týkající se problémů dnešního světa, že není čas na to je pořádně rozvést. Zůstanou tedy jen trestuhodně nakousnuty. A přitom by stačilo jen omezit množství těchto témat a více se zaměřit na příběh a postavy samotné. Tohle bohužel The Zero Theorem sráží na kolena a činí z tohoto filmu průměrnou záležitost. (02.08.2014)