Režie:
Terry GilliamScénář:
Pat RushinKamera:
Nicola PecoriniHudba:
George FentonHrají:
Christoph Waltz, Mélanie Thierry, Lucas Hedges, Matt Damon, Tilda Swinton, David Thewlis, Peter Stormare, Ben Whishaw, Sanjeev Bhaskar, Dana Rogoz (více)Obsahy(1)
Film se odehrává v typickém gilliamovském světě, sledovaném všudypřítomnými kamerami korporace známé jako Management. V tomto orwellovském univerzu žije hlavní hrdina Qohen Leth, který pracuje na vyřešení záhadného teorému (platného tvrzení), které určí jednou provždy, zda má život smysl (a co je tím smyslem). Leth žije izolovaný v polorozpadlém interiéru vyhořelé kaple. Jeho práci naruší dva rebelantští odchovanci Managementu, kteří mu pomohou při řešení onoho teorému. Z této návštěvy se však vyklube úmyslné spiknutí zorganizované samotným Managementem za účelem udržení kontroly nad Qohenovým pokrokem. Druhý z návštěvníků Bob sestrojí vnitro-prostorový skafandr pro virtuální realitu, který Qohena ponese na jeho cestě za setkáním s pravdou své vlastní duše, ve které leží odpovědi, po nichž on i Management touží. (Seth.c)
(více)Videa (6)
Recenze (151)
Tak jako mě nedávno maximálně potěšil nový Jarmusch, potěšil mě teď i nový Gilliam. Nedoufal jsem, že by ještě na stará kolena natočil film srovnatelný s geniálním Brazilem, ale povedlo se. A nelze jinak, než tenhle film s Brazilem srovnávat, skrze Brazil ho komentovat, protože se Brazilu hodně podobá. Takže: Pokud se vám Brazil líbí, měl by se vám líbit i The Zero Theorem. Stejně jako u Brazilu platí - úžasná hravost a fantazie, nekonečně nápaditá, typicky gilliamovská výpravnost, fantaskní děj zaplněný bizarními postavami... Ale ani omračující, úchvatná a bombastická vizuální stránka bohužel nezastře fakt, že filmový příběh neskrývá žádné velké moudro a poselství, ačkoliv je jeho leitmotivem Gilliamovo oblíbené téma - hledání smyslu života. Na film se hezky kouká, ale obsahově je myslím hodně plochý, i když to zpočátku tak nevypadá. A ta pohádka, kterak se do starého ošklivého povislého chlapa zamiluje mladá krásná samička, která v bílém latexu a zrzavé paruce vypadá jako ztělesněný sex, to už není orwellovská groteska, ale jen úsměvná erotická fantazie starého dědka (promiň, Terry). Nejlepší věta z celého filmu je jeden z úvodních reklamních sloganů: "Znuděni buddhismem, otráveni scientologií? Církev Batmana Vykupitele může být odpovědí!" Škoda, že filmový děj nešel radši tímhle směrem... ()
Technický pokrok se nevyhne ani světu Terryho Gilliama. Zatímco ve vizi blíže nespecifikované budoucnosti Brazilu hrála stále prim stísněná kancelář a halda papírů, Qohen v Teorému nula má prostoru a snad i svobody více než dost. Možná je to ale právě nepřeberné množství možností, které v něm rozvíjí fobie téměř ze všeho. Qohenovi nečiní potěšení vlastně nic, a tak sám sebe připravuje o svobodu a čeká na konci telefonního sluchátka, až mu někdo řekne, co je vlastně smyslem jeho života. Dlouho není schopen rozlišit, zda zahazuje život řešením nekonečné matematické úlohy nebo naopak, zda jejím řešením posunuje lidstvo vpřed. Zářivý paprsek naděje na osvobození má na dosah, jenže je schopen se ho chopit? Anebo teorie Všechno pro nic zůstane příhodně charakteristikou jeho vlastní existence? 7/10 ()
Stejně jako každej Gilliam, i tohle je divné. Ten jeho styl mi prostě nesedí. Vizuálně je to teda většinou paráda, ale celý je to zabitý dějem. Tohle bylo podle mě úplně o hovně. Nechtělo se mi ani snažit se to pochopit, protože mě to prostě nebavilo. Prostě všechno tam bylo ok, až na ten děj, no... ()
Tak Terry Gilliam je známý psychopat a tímhle filmem se to nesnaží nějak vyvrátit. Je to prostě úlet jinak to specifikovat nejde. Jenom je škoda, že potom co první polovina navnadí a zaujme, tak potom na konci zjistíte, že jste sledovali jedno velké sice zajímavé, ale jinak naprosto nafouknuté nic. Prostě slibné, ale nedotaženo.55% ()
Technokratická dystopie meets hledání smyslu života meets řešení matematických výpočtů vysvětlujících zánik světa. To všechno v chaotickém, místy až absurdním světě, kterému vládnou reklamy, syntetické barevné materiály, počítačové hry, vše zaznamenávající kamery a výrazné účesy. A kam v tmavých barvách oděný Christoph Waltz bez vlasů, obočí, ochlupení (a tentokrát i bez výrazného rakouského přízvuku) tak nějak nezapadá. Desítky nakosnutých témat v prostředí, které nemáte jako vnější pozorovatel nikdy plně šanci pochopit, a je jen na vás, nakolik jste jeho dějovou neobjasněnost ochotni tolerovat. ()
Galerie (51)
Photo © Elite Film
Zajímavosti (8)
- Natáčelo se v Rumunsku. (Terva)
- Bob (Lucas Hedges) v jednej časti cituje z filmu Matrix (1999), keď vraví: "Si vyvolený, si ten, o ktorom veštica povedala, že raz príde." (stoper8)
- Hlavní roli Qohena Letha (Christoph Waltz) měl původně hrát Billy Bob Thornton. (Terva)
Reklama