Proutníci

Vychutnat si trochu té životní marnosti se zoufalým kamarádem má jistě své kouzlo, ale vytáhnout z deprese takového nešťastníka, jako je Mike to je vážně o zdraví.Vláčet za zábavou člověka, který si myslí ..že nic nemá, že si nic nemůže dovolit ..nikdo ho nemá rád a na potkání vypráví o své nešťastné lásce. Naprosto dokonalá byla pro mě scénka, kdy Mike balí přes záznamník holku. Připomene se ..píp; znovu se připomene..píp; nechá na sebe telefonní číslopíp; svěří se s nešťastnou láskou..píp; požádá o rozhovor..píp; a rozejde sepíp. (23.04.2005)

Je to skrátka taká rozprava medzi priateľmi. Niektorí chcú preraziť v showbiznise, iní hľadajú každý večer nový úlovok. Zo začiatku to na mňa pôsobilo dosť kostrbato. Ako keby sa jednalo o nevyvážený snímok s pomerne nesympatickými postavami, ktoré chrlia múdrosti, pričom sami nevedia kam so sebou. Lenže po výlete v Las Vegas sa film začne pomaličky rozvíjať. Začne byť hravý a aj úsmevný. A keď už nič iné, má v sebe určitú prímes zážitkov, ktoré dýchajú uveriteľnosťou. V tomto smere sa nám potom rozvíja príbeh o rozchode a o tom ako byť nad vecou. V zásade taký malý klenot, na ktorý sa treba naladiť a odmení sa určitou sebareflexiou. Myslím si, že určité paralely s mojimi trampotami s nežným pohlavím sú tam celkom očividné. A určite nebudem sám. Poteší mladá Heather Graham. A jazzový soundtrack. (21.02.2022)

Celkom zábavný film o chlapíkovi (Jon Favreau), ktorý sa po šiestich rokoch rozíde s priateľkou a tak sa ho kamoši snažia nejak rozveseliť. Vymetajú bary a kecajú o živote a rôznych volovinách. Najviac ma bavila postava Rona Livingstona, ktorá ako jediná radila Favreauovi niečo zmysluplné. Ostatní mladí a ešte totálne blbí kecali totálne blbosti. Hlavne namachrovanec Vince Vaughn, ktorý má na konci riadne vtipný trapas. No a popri všetkých tých rozhovoroch ako zo života režisér Doug Liman nezabudne občas citovať Tarantina, ktorého evidentne zbožňuje. Je to dobrý film, ale problémy, ktoré tam riešia ma nejak extra nebrali a nestotožnil som sa s postavami. 5/10. (10.05.2020)

Zvláštní rychlé tempo, jenž je režiséru Dougu Limanovi vlastní, se zpočátku do koncepce příběhu o hledání ztracené lásky dvakrát nehodí. Jenomže atmosféra rozjetých barových párty, v nichž se za pomoci „soucituplných“ kamarádů rozhodne hlavní hrdina utápět svůj smutek, se nedá zastavit a tak můžeme jenom sledovat, jak děj začne rychle odsýpat (i když je pravda, že při závěrečném zamyšlení se toho zas tak moc nestalo), herci začnou „řádit“ – Vince Vaughn asi ukecané týpky se sklenkou v ruce rád, a divák je naplno vcucnut do filmu, za což můžeme poděkovat jenom režisérovi. Ruční kamera (sám Liman), rychlý střih a dobré vedení scén, kterým však chybělo trochu více vypointovanosti, a sto minut uběhne v příjemném tempu. Je opravdu zvláštní, že o lásce se dá vyprávět i bez romantické sladkobolnosti. PS: A až po jisté životní zkušenosti je možno plně docenit toto skvostné dílo! (12.11.2005)

Asi prvy Limanov film, ktory ma nenastval znicenym potencialom (aj ked si viem predstavit, ze Smith by z toho vytlkol este viac). Sled krutych (a s odstupom casu vtipnych) zivotnych pravd podavavanych uprimne a bez sentimentu. Herci super, atmosfera tiez. Akurat ta citacia Tarantina posobi ako past na oko. Finale krasne odpozorovane zo zivota. Som rad, ze nie som jediny, kto si tym presiel. 8/10 (20.07.2020)