Alexandr Něvský

Díky svému historickému a kulturnímu významu i umělecké hodnotě působí Alexandr Něvský dodnes jako průkopnické dílo sovětské kinematografie. Bohužel zevrubnější pohled odhaluje skrytou ideologii sovětského režimu, kdy se hrdinská postava zasazuje o práva a svobodu ruského lidu a křižáky představuje jako nelítostné útočníky, kteří usilují o dobytí a nadvládu velkého Ruska. Ejzenštejn měl nezpochybnitelný filmařský talent, ale výsledný produkt je nakonec pouhým odrazem tehdejšího vykreslení zastánců dělnické třídy. Což znamená zůstat navždy neporazitelným ochráncem před cizí agresí. (24.12.2022)

"Lide ruský, povstaň k slavnému boji a pojď na smrt se bít." Strojené? Ano. Patetické? Možná až příliš. Propaganda? Nepřehlédnutelná. Teatrální? Jednoznačně. Z dnešního pohledu úsměvné? Místy tomu tak vskutku je. Špatné? Ani náhodou. Přistoupíte-li k tomu s nadhledem, tak prostě nelze nevidět, že Ejzenštejn byl výtečný vizionářský filmař. Přesto jeho talent naprosto zastiňuje Prokofjevova hudba, která je prostě neuvěřitelná. Osobně bych ocenil méně studiových dekorací a více exteriérů. Jste-li divák toho typu, že se pro všechno hned nadchnete, tak se Alexandru Něvskému raději obloukem vyhněte. Mohlo by se vám lehce stát, že po jeho skončení budete mít nutkavou chuť vyrazit ve jménu Matičky Rusy pobít nějaké ty zlotřilé Němce. (27.01.2008)

Škoda natáčení v ateliérech, komického podtextu některých scén, chvílemi parodizující hudby a podobných nešvarů. Patetické a ideologické záležitosti jsem ochoten přejít a plně uznávám Ejzenštejna jako obrazového génia. Přece jenom mu však více svědčila sovětská avantgarda, než následné pokusy o oživení montáže atrakcí, která byla ve zvukovém filmu přežitkem. Varovný film pro všechny, kdo mečem zachází.... (01.02.2005)

Nemohu říct, že by mě Alexandr Něvský tak uzemnil, jako předchozí Ejzenštejnovi němé filmy, ale přes drobné výhrady si čtyři hvězdičky určitě zaslouží. Na rozdíl od němých filmů je zde už pohyb kamerou, i když je využíván jen zřídka. Zůstal patetismus a rozmáchlá gesta, oproti Křižníku a Deseti dnům jde převážně o divadelní scenérii. Osobně vnímám větší údernost v jeho prvních snímcích, kdy promlouval pouze obrazy. (05.12.2016)

Bezpodmínečné must see, i kdyby vás nechávalo chladným Ejzenštejno renomé a chtěli jste se jen od srdce zasmát nad (ne)obratností protiněmecké propagandy. Osobně jsem se bavil královsky. Všechen ten úžasně naddimenzovaný patos, všechny ty totální vlastenecké promluvy, to démonizování teutonů (dokonce házejí děcka do plamenů a nikdy se neusmějí!), ty naprosto bezkonkurenční tvůrčí nápady (bohatýr si uprostřed bitvy bez okolků vybere time out, se slovy "Žij blaze, Vasko!" pozvedne vědro a napojí se "energy drinkem", padlí procitající na bitevním poli a volající své ženy, svastiky na taláru zlověstného německého biskupa...), to nádherně okaté ateliérové natáčení se zaručeně umělým prašanem, ty úžasně ploché postavy v čele se superspravedlivým a moudrým knížetem Alexandrem (po slavném vítězství na Čudském jezeře, kde se Řádové armádě dostalo řádné koupele, propustí na svobodu všechny obyčejné - však za nic nemůžou - pěšáky, rytíře nechá vyměnit za mýdlo, ale vlastizrádce vydá napospas vyhecovanému davu!) a v neposlední řadě to nedostižné obrazové mistrovství, ten cit pro kompozici záběrů a jejich výsledný montážní sled (jakkoli působí anachronicky) včetně sjednocení obrazu s geniální Prokofjevovou hudbou. (25.07.2009)