Ivan Hrozný I.

Ivan hrozný je prvotriednou ukážkou Ejzenštejnovho štýlu. Film je rozhodne pôsobivý a čo je hlavné pracuje z detailmi. Každá jedna scéna je nasnímaná z rôznych uhlov, môže sa popýšiť honosnými kulisami a snaží sa o čo možno najvernejšie zachytenie doby v ktorej Ivan Hrozný žil. Tento prológ nám ukazuje počiatok vládnutia tohto vládcu, od jeho nástupu na trón až po smrť jeho manželky. Prechod z dobrého vládcu, ktorý chce zaviesť v Rusku reformy pre zlepšenie životných podmienok obyčajného ľudu, po monštrum trpiace paranojou, je tu podaný pomaličky, minimalisticky a predchádzajú mu scény, ktoré vysvetľujú vzťahy na kráľovskom dvore a ich vplyvy na osobnosť veľkého Cára. Rozhodne sa jedná o Ejzenštajnovo vrcholné dielo, ktoré stojí za pozretie. Celkom ma to navnadilo na druhú časť. (07.04.2011)

Film, ve kterém se dokonalé, geniální a neuvěřitelně působivé scény mísí s totálně nudnými pasážemi, při kterých má pozornost klesala na nulu. Bohužel je to tak půl napůl. Hodně se mi líbilo obléhání Kazaně nebo ta jedna z posledních scén, kde se na zdi odráží Ivanova obrovská silueta. Nicméně Alexandr Něvský nebo Deset dní, které otřásly světem mě zaujaly mnohem víc. (14.07.2011)

Fanúšikovia slávnej Ejzenštejnovej nemej "trilógie" môžu byť z klasicky montážneho Ivana Hrozného mierne sklamaní. Ja v ňom cítim určitú neistotu v dialógoch, expresívne herectvo, ako v japonských filmoch na úkor psychológie postáv. Režisér je určite silnejší a istejší v obrazoch, či už v nereálnych predimenzovaných tieňoch Ivana, ale predovšetkým vo veľkolepých exteriérových scénach s mohutným komparzom, i keď bez poriadnych bojových scén. Napadá ma paralela s hollywoodskymi hercami a režisérmi a ich problémami pri prechode na zvukový film, ako aj podriadenosť štúdiovému systému na západe verzus podriadenosť Stalinskému režimu na východe. Stále je ale lepšie mať svoj materiál pod producentskými nožnicami, ako svoj krk pod mocenským nožom, takže Ejzenštejn mal svoju úlohu zťaženú. Vládne intrigy, politikárčenie a historické udalosti sú natoľko filmovo príťažlivé sami o sebe, že film vás bude baviť aj napriek spomenutým nedostatkom. Napríklad aj vďaka striedmej stopáži, respektíve kvôli rozdeleniu jedného filmu na dve časti. (18.03.2013)

Sergej Ejzenštejn je velikánem ruského a vlastně i světového filmu a první díl jeho "Ivana Hrozného" je skvělé kostýmní drama, ale nějak jsem z něj neměl pocit velkoleposti, který jsem očekával. Davové scény zde jsou, jako obvykle, ale i ony mi přišly takové malé, jako kdyby nebyl využit jejich potenciál. Nelíbil se mi první díl příliš, nedokázal si udržet mou pozornost. (22.09.2014)

Po dlouhé době jsem zhlédla další film legendárního režiséra Ejzenštejna a nepopírám, že kdybych se na něj (ne)musela podívat kvůli škole, asi by mi ještě dlouho unikal. Musím říct, že Ejzenštejn opět předvedl své formální kvality a vytvořil monumentální fresku historické postavy, jejíž jméno (alespoň) si všichni pamatujeme z hodin dějepisu. Chystám se na druhý díl a celkově je to pro mě dobrá lekce z dějin. Oprostím se od věcí jako herectví, které dnes působí nepatřičně, a podřídím se dobovému kontextu. Přesto ale Ivan Hrozný nedokáže strhnout tak, jako například Křižník Potěmkin... Takže z úcty k filmovým dějinám i režisérovi dávám 70 %. Ne že by mě to nebavilo, jen mě to opravdu neposadilo na zadek. Škoda. Uvidím, co se mnou udělá druhý díl. (11.04.2012)