Eso es

Gérard Oury dokázal již ve "Velkém flámu", že umí udělat úžasně vtipnou komedii v době a prostředí, které má k jakékoli legraci daleko. "Eso es" si se svým o šestnáct let starším bratříčkem nic nezadá. Vtipných situací je ve filmu nadbytek (za všechny např. ta v knihkupectví), ovšem dojde k napínavým i dojemným situacím (a že jich není málo), které ovšem ani na okamžik nezabřednou do sentimentu. Všechny složky jsou skvěle vyvážené a ve výsledku máme vynikající dobrodružnou komedii, s vynikajícím Jean - Paul Belmondem. Ať chcete nebo ne, svým ostrovtipem, šarmem a dobráckým úsměvem vás opět dostane. TV Prima při upoutávce ke sledování "Rodinných pout" nadmíru užívala sloganu: "vychutnejte si svou dávku emocí". K "Esu es" se podle mého nic nehodí lépe. 100%. (16.02.2009)

Film pochopitelně staví na charisma Jeana-Paula Belmonda, takže divák si užije spousty jeho typických gest a fanfarónských reakcí. Navíc je příběh zasazený do meziválečného období nacistického Německa a pohybuje se v žánru komedie, což není moc typické. Válečných komedií ve Francii vznikla spousta, ale tohle je svým zařazením ojedinělý snímek. Prostředí totalitního režimu, který se chce předvést světu v co nejlepším světle při pořádání olympiády, je kombinované s útěkem židovské rodiny z Říše. Belmondo coby francouzský trenér a přítel vysokého německého důstojníka ještě z dob, kdy spolu soupeřili na nebi během 1. světové války, je německé ozbrojené mašinérii víc než důstojným protivníkem. To, co funguje, je hlavní příběhová linie, ale Ouryho film podle mě selhává v účinnosti jednotlivých vtipů, které mi prostě přijdou buď obehrané nebo nedotažené. Na druhou stranu je málo snímků, které by si dovolily líčit Hitlera jako komickou postavičku, která pořádá automobilovou honičku z hlavním hrdinou. Celkový dojem: 60 %. (30.05.2011)

Bebel tentokráte jako bývalý letec z první světové války, který přijíždí v roce 1936 do Berlína jako trenér francouzského olympijského boxerského týmu, kde zachranuje rodinu židovského chlapce. Další skvělá válečná komedie Gérarda Ouryho ( Velký flám ) nabitá gagy, zejména v Hitlerově sídle. Ve vedlejší roli fešanda Marie-France Pisier ( předtím se sešli v Těle mého nepřítele ) a Frank Hoffmann ( pro mě známý jako moderátor pořadu o novinkách v kině na rakouském programu ORF 2 ). Musím vypíchnout taky hudbu Vladimira Cosmy. (01.10.2023)

Francouzská bláznivá komedie se všemi klady a zápory. Belmondo předvádí svůj kaskaderský um - od lítání, přes boxerské bitky, až k házení pneumatik z jedoucího auta, aby to na konci natřel samotnému Hitlerovi. Taková odpočinková záležitost, která potěší, ale na kterou zapomenete pět minut po skončení. I když - židovská rodina na Hitlerově oslavě či gestapák prznící francouzštinu - je tu docela dost dobrých vtípků. (05.02.2009)

Žánr válečné komedie je pro mě záhadou. Tak buď byla válka strašlivá událost, naprosto tragická etapa dějin, při které zahynuly miliony lidí a celý svět utrpěl nenapravitelné a nevyčíslitelné škody a mělo by se k ní přistupovat vážně, a nebo to byla děsná prča a švanda a natáčet o ní veselé taškařice je naprosto v pořádku. Snad by mělo platit jedno, nebo druhé. Ovšem je vidět, že v téhle naší fantasy realitě jdou oba protiklady skloubit jako po másle. (03.01.2021)