Borsalino

Frajerství, přátelství a rošťáctví v meziválečné Marseille a nad nimi na flétnu stále intenzivněji hrající kmotřička Smrt.. Zatímco konúpek Bébel to dává s přehledem, Alain s geometricky přesnou pěšinkou a „ocelovou arogancí“ svůj stín nepřekročil. Stejně tak Deray, který za svou kariéru natočil několik mnohem konzistentnějších a cílevědomějších filmů a pokud si vedle této kloboučnické gangsterky postavím například Hillův Podraz, nemohu hodnotit jinak. Holt, každá mince má dvě strany, i když po zkušenostech z Borsalina, kdo ví.. Poznámka k českému dabingu: namluvení tehdy 37 letého Belmonda vychlastaným hlasem sedmdesátníka Krampoula působí (eufemisticky řečeno) poněkud neesteticky.. (13.10.2014)

Největší hvězdy francouzské kinematografie v jednom filmu. Ó jak mocné zaklínadlo pro publikum. To působí i dnes. Člověk by čekal, že kombinace rošťáka Belmonda a seladona Delona musí fungovat na výbornou. Problém je, že charakterových rozdílů obou herců využívá scénář jen minimálně. Máme tu tak dva kohouty na jednom smetišti. Navíc maximální snaha o stejné podmínky pro oba znamená, že hrají téměř to stejné. Zápletka průměrná. Srovnání s mafiánskými ságami není na místě, jde o jiný typ filmu. Spíš na způsob Podrazu, ale se slabším scénářem. Snímek působí až příliš sterilním dojmem. Ale i tak nadprůměrná podívaná. Atmosféra Marseilles 30. let vůbec není špatná. 70% (11.04.2012)

Veselý - učesaný - kabaretný, taký je film Borsalino a presne taký typ gangsterky nevyhľadávam. Zamrzelo to najmä, keď sa pri pohľade na obsadenie tešíte na veľkolepú udalosť a dostanete rozpoltený film, ktorý nevie akou cestou sa vydať. A tak miesi odľahčené pasáže s tým žánrovo čistými v akých môže inak pútavý príbeh dvoch gangstrov čo ovládnu Marseille, pracovať naplno. Zaujímavé je tiež sledovať ako sa dve veličiny bijú o svoje miesto na plátne, žujú tabak, mračia obočie, hádžu frajerské pohľady, vyťahujú drahé kvádra. Remíza sa ale nekoná, Belmondo Delona prehral herecky i charizmou a nič na tom nezmení ani najšialenejší plavkový úbor čo Jean-Paul na pláži vytiahol. (09.07.2016)

Aby se snímek vyrovnal špičkovým Scorseseho, Leoneho či Copollovým dílům, musel by být trochu víc učesaný, dynamičtější, lépe postříhaný, kvalitativně vyrovnanější, zkrátka režijně lépe zvládnutý... Nicméně přesto se jedná o kvalitní počin a jeden z mála filmů, kde vedle sebe stojí taková dvě esa francouzké kinematografie, jakými jsou Belmondo a Delon. 75% (02.01.2013)

Alain Delon prokazuje, že né náhodou je jméno Rocco  Siffredi synonymem pro velkého kokota. Ale nemusí být smutný, není v tom sám, v celém filmu se malý kokot nevyskytuje, a to včetně jeho kolegy Bebela. Všichni jsou skrz naskrz prohnilí. A že bych měl fandit někomu jen proto, že má hezký ksiftík a být kvůli tomu zlý na ty druhé, na tukové kuličky, to mě ani nenapadne. Tak povrchní nejsem. Proto jsem veškeré přestřelky sledoval s chladem v srdci a ten konec mě rozhodně nedojal. Jinak film prokazuje, že Francie se imigrace, a s ní spojenou zvýšenou kriminalitou, rozhodně nemusí bát. Půjde jen o návrat k báječným předválečným tradicím. (27.07.2024)