Cesta zhýčkaného dítěte

Opravdu sdělující snímek... Geniální Lelouch, zásadní osobnost jedné bohužel již odeznělé režisérské generace Géniů..!!!! Bohatý muž s artistickou minulostí je odhodlán za každou cenu se uchýlit do ústraní i za cenu nejvyšší, totiž ztráty rodiny a kusu svého vlastního života. Návrat však nebude lehký a je k tomu třeba "prostředník". (10.08.2008)

Škoda, té podivné a zmatené první půlhodinky. Jinak bych dal pět, protože celý zbytek filmu je úchvatný. Jen zkrátka dlouho trvá než film nějak začně. To tedy k rozjezdu, teď již budu jenom chválit a chválit. Claude Lelouch mě dost potěšil, určitě od něho zkouknu i nějáké jiné filmy. Už samotné obsazení Belmonda do hlavní role se mu vydařilo. Belmondo zahrál dobře všude, patří do mých pěti nejoblíbenějších herců, ale zde dokázal ukázat, že v něm je ještě něco víc než jsme mohli v jeho nejslavnějších snících vidět. Že to není jenom filmový nezbedný rošťák a kaskaderský mistr. Dokázal zahrát i naprosto klidnou melancholickou postavu, která pořád někam nelítá a neskáče (a teď netvrdím, že ho v takových rolích nemám rád. To ne. Mám a moc.) A právě proto že k němu chovám obdiv jako k herci takovýhle rolí, jsem si ho ještě víc oblíbil. když jsem ho viděl zde jak geniálně hraje pro něho netypickou roli. Navíc je vidět, že je za ní dost rád a uživá si jí. Rozhodně ale nestojí celý film pouze na jeho donalém projevu, scénář a příběh už je sám o sobě strašně krasný a dojemný. Nostagii, vzpomínky, dobrou náladu, ale zároveň i smutnou ve mě tento film vyvolal bez problémů. Celou Belmondovu postavu jsem hrozně prožíval a zamloval jsem si jí. Jeho výborná vlasnost věstit chování ostatních, láska k cirkusu... Všechno je na jeho postavě krasné. Stejně jako celý příběh. Bylo to půvabné a já opět děkuji Francouzům za tento krasný výlet do Afriky a klidně bych se k němu zase vrátil... Žil i nadále životem Zhyčkaného dítěte, co se nebojí ani lvů ba naopak s nimi v klidu žije. Olalá, olalá.:-) (10.09.2016)

Nalákal mě krásný obal a na něm jméno Belmonda a Leloucha. Bohužel, zklamání neznalo mezí. V první půli neuvěřitelně zmatené řazení scén přes sebe, v druhé půli zase mnoho nudných pasáží. Jediná scéna, která se mi opravdu líbila a jako by do tohoto filmu ani nezapadala - cvičení zdravení. Občas pěkný záběr kamery a smutný pohled jako vždy výborného Belmonda, který tady byl bohužel scénářem a režisérem zbaven svého obvyklého vtipu a sukničkářství. (29.10.2009)

Je pro mě nesmírné potěšení vidět film, který má v sobě duši, krásnou, postupně poodhalující skrytá zakroutí srdce Sama Liona a tohle předvedl ten velký člověk Jean-Paul Belmondo, který se pro herectví narodil, žil a stále ještě žije. Byla to krása, včetně jeho cesty do Afriky, s podkresem podmanivé francouzské hudby, šansonů a s prolínajícími se vzpomínkami na jeho mládí. Melancholie a nostalgie se u mě vždy po takových skvostech minulého století opět dostavila v celé své síle. Jeho úsměv v závěru filmu zasáhl i tu mojí dušičku a někde se tam v těch jejích záhybech usadil na hodně dlouhou dobu. (22.12.2014)

V kritikou oceňovaném dramatu Cesta zhýčkaného dítěte ztvárnil Belmondo stárnoucího a životem znaveného muže, který opustil vše, na čem mu záleželo. Nádherný, na nostalgické plachetnici plující snímek a jeden z nejlepších výkonů, jaký kdy Jean-Paul Belmondo předvedl. Roku 1989 byl za svou hereckou kreaci odměněn prestižním oceněním César. Slavnostního ceremoniálu se ovšem nezúčastnil, neboť autor sošky César Baldaccini byl v minulosti tvrdým kritikem sochařských prací hercova otce, sochaře Paula Belmonda. Cesta zhýčkaného dítěte důstojně uzavírá nejslavnější hereckou éru tohoto francouzského sympaťáka. Více. (29.03.2023)