Muž z Acapulca

Vydarené momenty by som spočítal na prstoch jednej ruky. Jediným vyloženým kladom filmu je pôvabná Jacqueline Bisset. Ak máte chuť na bondovskú paródiu, tak Vašou jasnou voľbou je mladší a predovšetkým oveľa trefnejší/vtipnejší Austin Powers: Špionátor. Chápem, že Belmondo vo svojej dobe bodoval tým, že strieľal sám do seba, ale Muž z Acapulca je zbytočne ukričaný a humorom neustále míňajúci terč. (19.09.2021)

Superhrdina ze šestákových románů se zmůže na všechno a neporazí ho ani parta ostře ozbrojených mužů poté, co ho připoutali na řetěz. Jenomže zatímco neznečitelný Bob bojuje uprostřed rozpáleného exotického pobřeží, kousek nad stránkou popsaného papíru spisovatele Merlina probíhá pochmurný upršený den a pan Merlin si ho nezpříjemní ani skokem do svého auťáku, protože sám není žádný Bob Saint-Claire... Nápadité prolínání reality s fikcí (nebo-li dvou fikcí) má v sobě spoustu skvělých momentů, ale pokud bych měl jmenovat jedinou scénu (no dobrá... tedy tu druhou vedle samotného závěru :)), která mě totálně vzala, byla by to ta, kde Belmondo uprostřed bourky nastupuje se smutným procitnutím do auta a pak bezmocně dlouho hledí na déšť přes monotónně stírající stírače. Na první pohled zcela banální melancholická scéna, ale je v ní po předchozím (náladově zcela odlišném) dění beze slova řečeno a podtrženo vše, k čemu míří hlavní myšlenka filmu, v závěru pak působivě vrcholící v krásném výjevu s odhozením papírů z balkonu. Muž z Acapulca je film, u kterého jsem doslova řval smíchy, nesmírně jsem si užíval grandiózní Belmondův koncert za psacím strojem plný různých nálad, čím dál víc se bavil nad variacemi akčního příběhu v příběhu (kde se tyto nálady vždy vtipným způsobem promítají), ale zároveň mě u sledování nejednou dokázalo zamrazit. Snad také jistým procitáním, že jde jen o fikci... ve filmu, který pomalu ale jistě skončí a navrátí mě do oné reality stejně jako svérázného pisálka. Ovšem ani realita skutečně nemusí být (a není!) jenom smutná a Philippe de Broca to naštěstí ví a proto nám to přes několik vážnějších scén s Merlinem zakončí tak nádherně. :-) Ani bych si nepomyslel, že z filmu, který před třemi lety ve mě způsobil spíše rozčarování, zmatek a v některých scénách naplněných drsnou akcí a spoustou krve i menší šok, si s odstupem času odnesu takový cinefilní zážitek. Škoda jen, že tak skvostná komedie, jíž s ohledem na vše skvělé dokážu odpustit i několik lehce přehnaných scén, musí obsahovat i jednu scénu komickou zcela nechtěně a to přestřelku, v níž J. Lefebvre předvádí zřejmě nejtrapněji sehrané umírání všech dob. Ale tak co už, nic nemusí být dokonalé, ani film s nedokonalým superhrdinou. :o) [95%] (21.10.2021)

Pred nejakým časom, som ešte Belmondové akčné komédie žral, ale poslednej dobe mi pripadali na jedno kopyto. Až pokým som si nepozrel Muž z Acapulca. Začiatok mi trocha vyznel fádne , no keď som zistil, že to ma všetko na svedomí spisovateľ , ktorý je tou postavou už celkom otrávený., všetko už davalo zmysel . A tak tá postava musi čeliť spisovateľovej nálade a toľkým absurdným problémom , že mi ho bolo už aj ľúto. Preto spracované je to dokonalo a celkom neviem, ktorá Belmondová tvár sa mi páčila viac . Či to bol neohrozený hrdina alebo ješitný spisovateľ. Ale obe postavy mali svoje čaro i kúzlo. Striedanie fikcie s realitou sa nádherne dopĺňalo a kto uškodil spisovateľovi, tak v knihe umieral krvavou smrťou. Je tu neskutočne veľa skvelých nápadov, ale ktoré nie sú vobec trápne či infatilné, ale práve naopak su svieže a priam novátorské. Lebo veľa tých nápadov bolo použitých prvýkrát a veľa neskorších filmov čerpalo práve z tohto zdroja. U mna určite zatiaľ jednoznačne najlepší Belmondo. Vôbec som netušil, že sa budem tak veľmi baviť . Za vtip, eleganciu a dôvtip dávam to najvyššie hodnotenie, zaslúži si ho. (15.03.2023)

Francis Veber napsal i lepší komedie, ale tahle je výjimečná v propojení civilního světa ošuntělého spisovatele a nablýskané říše, kde žije jeho románový hrdina. Viděl jsem několik filmů, kde šlo o něco podobného, ale obě dějové roviny v nich vždycky probíhaly paralelně, střídaly se. V Muži z Acapulca do sebe vzájemně prosakují. Uprostřed románové přestřelky na pláži překáží uklízečka, luxující písek, když na psacím stroji zlobí písmenko "r", hrdina mluví jako blbec (Bissetová: "Kam nás to vedou?" Belmondo: "Do vltulníku, dlahá.") atd. :-) Oba herci jsou ve dvojrolích tak zábavní, že to (minimálně napoprvé) zakryje všechna hluchá místa. Evergreen. 80% (28.12.2005)

Současná kinematografie upadá, že je nutno dívat se na filmy z roku 1973, tedy z období, kdy jsem nebyl na světě?! Nemám potřebu stavět jednoduchým stylem natočenou komedii nad dnešní bijáky, jejichž natočení je nesrovnatelně náročnější. Nepotřebuji ani Belmonda, maníka, co opakoval celou kariéru jeden naučený teatrální projev. Že se nenechal zastupovat kaskadérem? Mně je úplně u prdele co dělal. Tohle je první případ, kdy se mně na tomhle žblebtu nelíbilo nic, přesto to do piče nepošlu. Netrpím nostalgickým rozjímáním, ale bylo to příjemně stupidní, až to mělo své divácké kvality. Pochopitelně, nikdy si žádný film s Velbloudem nepustím, pardon, s Belmondem, a tento taky ne, ale občas vítězí stupidita nad přemýšlením u náročného bijáku. Takže film je to odpočinkového rázu, řemeslně vyvedený, ale na současnou tvorbu se nechytá. Mnohem raději si pustím nějaký český kousek s českým Belmondem Krausem, rád bych absolvoval jeho nejvýraznější flák, a sice Svatby v Benátkách. Je to současné, "belmondovské" a je z toho cítit Itálie. Přírodní Francii nemám zažitou. Z mé rodiny se film nikomu nelíbil. Ptal jsem se sourozenců, mámy, bratrance a tetičky jsem vynechal, ale nikoho film neoslnil. Když neoslnil, držím basu. Ovšem nechápu přehnaných 85%! 40% (19.06.2015)