Belle

Tak jsem si jenom potvrdil, že mě prostě historické filmy nebaví a je jen několik málo těch dramaticko-romantických filmů, které mě skutečně dostanou. "Belle" rozhodně není "Pýcha a předsudek", a i když se herci snaží a jejich herecké výkony vyznívají skutečně dobře, zůstává pro mě film strojenou a křečovitou podívanou. (12.08.2014)

Docela se mi to zamlouvalo, ale na 4* to nemá díky své naivitě. Všechno bylo hrozně předvídatelné a přeslazené a skončilo to až moc dobře po všech stránkách na to, aby to byla pravda. Neříkám, že chci smutné konce, ale jako kromě smrti jejího otce někde na začátku filmu jsem tam nezaznamenala nějakou větší obtíž nebo něco tragického. Na jednu stranu se chovala jako v jejím postavení, ale na druhou to někdy zase přeháněla, i když na třetí to chápu, že si chtěla vytvořit respekt náležijící k jejímu postavení, ačkoliv ji většina vnímala jinak. No prostě jo jsem z toho celá pomatená, a nevím přesně, jak na Belle zareagovat. Každopádně to byl moc příjemný a dobrý snímek, který stojí za to vidět - ale jen jednou. (04.01.2015)

Belle představuje příklad dokonale protikladného filmu, který nastavuje divákovi dvojí tvář. První ukazuje vysoce profesionální produkci se silnou hereckou sestavou a tomu odpovídajícími hereckými výkony, skvělou výpravou a celkově šlapající řemeslnou stránkou projektu. Druhou, méně sympatickou tvář snímku naleznete v dokonalé předvídavosti filmu, kterou si můžete představit jako primitivní dětské puzzle. Objeví se nová postava a vy ji hned přiřadíte příslušnou roli - to je chlípný svůdce, to je ctitel s ryzím srdcem, který odvede hrdinku k oltáři, a tak by se dalo pokračovat, přičemž se prakticky nikdy nemýlíte a scénář snímku byste mohli psát klidně sami, prakticky nic vás nemůže zaskočit a překvapit. Tři hvězdičky jako vyšité, čtvrtou si dokážu představit u ctitelů Emily Watson nebo Toma Wilkinsona. Celkový dojem: 60 %. (03.01.2023)

Belle je jedním z těch filmů, které se opírají o životy skutečných lidí z minulosti a skrze něj vyprávějí takový příběh, který je důležitý dnes. Nejsou v něm tedy důležitá fakta 1:1, ale poselství. Dido Elizabeth Belle (1761–1804) skutečně žila a dohledat také můžeme společný portrét s její sestřenkou Lady Elizabeth Finch-Hatton (1760-1825), který hraje určitou roli v tomto filmu. Přesto je výsledkem průměrný film s neskutečně špatným závěrem. Konec nemá daleko k přeslazenému kýči, bohužel. Ale to připisuju tomu, že se během pár let téma Belle naprosto vyčerpalo. Po výstavě dvojportrétu v Kenwoodu v roce 2007 vyšlo nejméně 6 knih a 7 dalších dramatizací, ať už pro film nebo divadlo. Není možné v tak krátké době jeden životopis přepisovat tolikrát, aniž by se úplně nerozmělnil. (25.03.2024)

Bylo nebylo. A více toho bylo než nebylo, trochu nechápu zdejší nízké hodnocení, protože z tohoto námětu podle skutečných událostí se mohla natočit daleko větší slátanina. Ale popořadě. Byl jednou jeden hlavní soudce, skvěle sehraný Tomem Wilkinsonem.. Ten dostal k malé neteři na výchovu ještě jednu. Po zhruba deseti letech jedna z nich má věno a druhá ne, byť ta movitá občas nemůže večeřet s rodinou, když mají váženou návštěvu. Protože je mulatka, žije v Anglii a osmnácté století se ještě nenachýlilo ke konci. Přiznám se bez mučení, že mě příběh chytil za srdce, byť by se z něj možná mohlo vymáčknout ještě víc. Každopádně i díky hodnocení zde dávám plný počet, u svého filmového boha si to zdůvodním :-). (22.09.2014)