Mrchožrouti

Francouzské válečné drama odehrávající se v dubnu 1943 v Tunisku. Zvláštní jednotka francouzské cizinecké legie pod vedením Edouarda Mahuzarda (M. Constatntin) dostala za úkol zachránit zásoby zlata uložené v bance před postupujícími Němci. Legionáři netuší, že městečko, v jehož bance se peníze nacházejí, je už obsazeno německými silami. Po úvodní přestřelce, během níž jsou Francouzi překvapeni a zachrání se jich pouze hrstka, se jim podaří aktivovat opuštěné dělo a německou posádku zničit. Přeživší legionáři, Mahuzard, seržant P. Augagneur (J. P. Belmondo), Boissier (M. Creton) a Béral (komik J. Villeret), se však nemohli dohodnout, co provést s uloženým zlatem, neboť část z nich chtěla obohatit sebe, nikoliv vrátit cenný kov a použít ho pro vojenské účely. Následuje velmi zajímavý pěstní souboj mezi Belmondem a Constantinem, který mě zaujal snad nejvíce z celého filmu. Do příběhu zasahují další osoby, jako například ředitel místní banky F. Perrot, jenž zahyne velmi bizarní smrtí, jeho bezskrupulózní žena M. Laforetová či její milenec, německý důstojník M. Habich. V závěru je Belmondo i se zlatem, které chtěl zrovna vyměnit za peníze, obklopen francouzskou armádou, předstírá tedy, že ho jede odevzdat na vojenské velitelství. V porovnání s o dvacet starším filmem 100 000 dolarů na Slunci, jenž se zabýval podobnou problematikou v kousek vedle ležícím Maroku, však shledávám Mrchožrouty méně zajímavými. I vzhledem k tomu, že snímek H. Verneuila, narozeného v thrácké části Turecka ve městě Tekirdag, neoplývá mnoha akčními scénami, zařadím ho mezi průměrné Belmondovy filmy. (29.10.2020)

Francouzská komedie s Belmondem vyloženě nemůže nijak zklamat. Já si myslím, že jen díky němu u mě tento film neskončil se zhruba trojkovým hodnocením. Zápletka byla víceméně zvláštní a tak nějak jsem zde vnímala určitá nudná, hluchá místa. Snímek má komediální nádech díky Belmondovi a humorným dialogům, ale ve skutečnosti je děj příběhu dramatický. Pochválit musím samozřejmě typický a velice kvalitní dabing. U těchto starších filmů se na něj skutečně těším. U nich si nedokážu představit, že bych si je někdy poslechla v originálním znění. Za mě spokojenost. (18.05.2015)

Jedna z nejlepších Belmondových chvil dle mého názoru. Aneb jak se dá podat válečná akce se spoustou svalnatých chlapáků humorně i bez hlášek sušších než vyprahlá tuniská poušť. Ale i tak se zde najdou momenty kvalitního válečného dramatu. Úžasný protipól vůči mně známých Kellyho Hrdinech pouze z doslechu a vytvořených za velkou louží. Pohodička, klídek, tabáček, kvalitní hudba, tank a spousta zlata. Co víc si přát? (11.04.2005)

V komediálním hávu se tu ve skutečnosti odvíjí celkem drsná moralitka, ale logika příběhu příliš volně povlává a konec je pro anti/hrdinu příliš easy, než aby se to divákům zarylo nějak nebezpečně hluboko do s/vědomí. Těžko se mi ale věří, že pouhé dva roky předtím Verneuil natočil Tisíc miliard dolarů, novinářský krimi thriller servírující divákům syrově a natvrdo svíravou analýzu role peněz v destruktivním mechanismu dnešní globální ekonomiky, sdělení, před kterým už nejde tak snadno uniknout jako tu. Teprve nad tím u tohohle filmu kroutím pobaveně hlavou. *~ (13.08.2023)

Honba za válečným pokladem v podobě zlatých cihel po francouzsku. Je duben 1943 a válka v Severní Africe se blíží ke konci. A právě v těchto dnech se odehrává příběh, kde skupina francouzských legionářů bojuje o banku a pak sami se sebou. Ohraný příběh i z francouzské strany mi nějak zvláštní nepřišel. Žádný zapamatovatelný zážitek tam nebyl a nemůžu si pomoct, ale druhý den si ten film moc nevybavuju. Prostě takový průměr jenom. Co bylo ale výborné, byl Jean Paul Belmondo. Ten, ale i ostatní herci drží Mrchožrouty na 65%. (31.07.2010)