U konce s dechem

Geniálne. Dokonalá pocta tvorbe Eda Wooda. Godardovi sa parádne podarilo kvalitatívne nadviazať na tvorbu majstra. V réžii, scenári a hlavne myšlienkovej hĺbke. A dokonca ju celú aj bez problémov prekonať. Bravo, tlieskam. Albert Pyunn, alebo Zdeněk Troška sa o to snažia celú kariéru a nepodarilo sa im to takto precízne nikdy spraviť. Moje číselné hodnotenie je obrovsky prepálené ale čo už, mám filmy rád tak im rád občas nejaký bodík za snahu prihodím 2/10 (29.12.2015)

Čím jsem starší, tím jsem více alergický na filmy oslavující flákače, kriminálníky a tzv. bohémy. Vrcholem hnusu je pro mě populární večerníček "O loupežníku Rumcajsovi", který je nemorální oslavou zločince okrádajícího slušné obyvatele Jičína, který žije v jeskyni se svou milenkou Mankou a nemanželským dítětem Cipískem - neznám odpudivější zpracování klišé o lidovém hrdinovi, který bohatým bral, a chudým dával. U konce s dechem je podobnou ukázkou překrucování reality a manipulace s divákem. Chápu historický kontext a revoluční vyznění debutu tehdy 29 letého Jeana-Luca Godarda, ale budu do omrzení opakovat, že postava, kterou zde hraje Jean-Paul Belmondo, je krajně nesympatická kreatura, která patří za mříže. (20.04.2011)

Absolutně famózní filmeček! Už od první scény, kdy Belmondo řídí auto a ubírá se směrem k Paříži, jsem věděla, co bude následovat - dokonale slastný divácký požitek, kdy člověk do slova a do písmene slintá blahem. A jako, že Belmonda moc nemusim, tak v tomhle filmu je fakt k sežrání. Škoda, že pak už točil jen samé filmy pro zábavu a moc se nedostal do rukou nějak více umělečtější poloze. Ale tady na sebe strhává veškerou pozornost; žváro věčně v h... a nezodpovědný přístup k životu, svému i ostatních. Takový hrdina musí být zákonitě zajímavý a přitažlivý. Navíc Godard ani na vteřinu nenudí, každá scéna, každý záběr, každé filmové políčko je zvláštní, osobité, kouzelné. Lehkost s jakou Godard režíruje je fascinující, člověk mu musí jeho hravost s formou, především ale s obsahem, prostě závidět. Pokud bych někdy chtěla stručně popsat, co je to dokonalý film, asi bude stačit říct "U konce s dechem". (17.02.2006)

Ačkoliv Jiřímu Krampolovi bylo v době práce na dabingu skoro o půl století víc než Bebelovi, daleko horší je mix zvuku, který ty prasata ze Soundwave pustili do oběhu. Je to asi jako kdybyste sledovali černobílý dokument opatřený jen hudbou, a někdo v řadě před vámi si do toho hlasitě povídal. Absence ruchů a naprosto nepasující stopa hudební, obrazová a česká zvuková způsobují, že je vám po pár minutách jedno, co se děje, a už chcete tuhle hrůzu mít za sebou. Skutečně jsou dialogy v originále takhle tupé? Za příklad uvedu rozhovor v pokoji, kde JPB pořád mluví jenom o šukání a vylepaná Sebergka z toho má ukrutnou legraci, zatímco divačky ve své době asi bezmyšlenkovitě hltaly mladistvé tělo budoucí legendy. Ten kripl kolem sebe všude rozhazuje odpadky a tvůrce ani nenapadlo, když už teda vzdávají hold anarchii či co, tam nějakou kůstku svlíknout. (05.12.2015)

Godardův filmařský um je zde relativně snadno rozpoznatelný, neboť film svou kamerou a střihem připomíná mnohem víc budoucí díla kinematografie, než ta předchozí. Také forma vyprávění, kdy hlavní zápletce (krádež + vražda) je věnován pouze začátek a konec, zatímco v drtivé většině stopáže se řeší existencionální romance, je poměrně inovativní (někdo by mohl použít i slovo "podvratný", neboť film se tváří jako krimi, ale přitom řeší něco jiného). Bohužel kromě technické stránky věci a frajerského Belmonda žvatlajícího cigárko, byl pro mě film absolutně nezajímavý a nudný. Zoufale jsem se prodíral všemi stupidními kecy o tom, kdo s kým a kdy se vyspí, až mě konečně zachránila vcelku povedená závěrečná scéna a přemýšlivý poslední záběr... 5/10 (12.08.2008)