Colette

U filmu Colette mi chybí příběh. Jakýkoli. Nestačí mi totiž náznaky vztahu a prostředí koncentračního tábora, protože Colette nechce být dokumentem, ale snaží se hrát na strunu á la věci nejsou takové, jakými se zdají být. Téma lásky mezi krásnou Belgičankou a pražským Malým pivem, je milé, ale čekala bych, že ten moment, kdy se pak v táboře shledají, bude trochu propracovanější, než pár temných záběrů na nahá těla. Navíc tím, že je ten film roztažený jakože do třiceti let, té kompaktnosti také moc nepomohlo. Herci jsou ale výborní a prostředí Birkenau - ač tisíckrát variované - je stále přitažlivé a nesmíme na tuhle epochu našich dějin nikdy zapomenout. A jako takové memento Colette funguje výborně. (26.01.2016)

Nenáročná podívaná se slušnou atmosférou a solidními hereckými výkony. Chemie postav funguje, taktéž napětí v lágru či vylíčení hierarchie. Scénář je sice trošku děravý, efekty možná nejsou nejlepší, ale Colette určitě patří k tomu lepšímu, co u nás za poslední roky vzniklo. Největším mínusem je paradoxně český "dabing"... Horší 4* (16.01.2015)

Válka, Osvětim a láska jako trám. Adaptace jednoho z nejznámnějších románů Arnošta Lustiga vystihuje atmosféru koncentračního tábora více než působivě, přesto je tento smělý přístup občas nahrazen laciným gestem či neuměle variovanou katarzí, zbytečně narušující jinak plynulý děj. Z hereckých představitelů zde dosáhl velkého úspěchu zcela překvapivě Jiří Mádl, který snad poprvé nešaškuje, ale ponořen do své smolařské role rozprostírá před divákem fascinující paletu lidské soudržnosti, ryzího přátelství a hlubokého milostného citu, přerůstajícího nakonec v osudovou lásku. Film, který lze bez rozpaků vřele doporučit. (10.08.2015)

Skoro mě až překvapilo, že se v české koprodukci podařilo natočit takový snímek, protože má rozhodně navíc než klasická česká produkce. Ale holt to bude tím, že jsou zde i další peníze. Herecky je to fajn, tedy dokud je to v koncentráku, jinak je to nuda. Jenže ani tak snímek nepřináší nový pohled, je to další krutý příběh, kde je to, co čekáte. Nic navíc. (06.10.2016)

Po Snouborďácích a Rafťácích přicházejí Koncentráci. Vojta Kokotek se se svým gay lukem neprožidil ani do transportu, a tak pádla padla jen na Mádla. Ač jsem to předpojatě považoval za kástingový eror a čekal, že se u toho plynování hurónský zasměju, musím říct, že se toho i se svým kokomediálně profláklým xichtem zhostil opravdu charakterně, cítil jsem spíš tíseň a ani trochu se mi nechtělo zapopírat si holou kost. Bezesporu je to velkolepě natočena, skvěle zahraná, dobře napsaná a výborně zrežírována Láska mezi kapkami Cyklonu B, ale.... Než po mě zase nějaká sionistická klika začne metat obřízky a budu si připadat, jako bych mával před Hitlerem mentálně postiženým, homosexuálním Židem, podotýkám, že si pana Veselého vážím, v žádném případě nesnižuju něčí utrpení, avšak ptám se, jak dlouho to ještě budou všem připomínat? Jakékoliv jiné genocidy dvacátého století si můžeme popírat ostopéro, jen za tu jejich je to na basu a srolovanou svobodou projevu si můžeme narvat do kakaa, dva až tři filmy z koncentráků ročně, kde jeden o nežida pomalu ani nezavadí, zmínka o Židech a jejich zvycích skoro v každém americkém importu, to je na osmimiliónový stát, co bezprecedentně anektoval cizí území a probublává Blízký východ dodnes, a zanedbatelnou minoritu rozlezlou po celém světě, dost dobrý marketing. Ještěže se totéž zaplaťšiva nastalo s jinou minoritou z Východního Pandžábu. S takovou se u Skejťáků nakonec dočkáme kůl rabína, co bude učit Kokomádly rapovat. Apropó, znáte ten, jak mlátí Turek Arména násadou lopaty? (25.02.2014)