Dobrodruzi

K Dobrodruhom som sa dostal cez Soviu rieku, keď som si pozeral filmografiu Roberta Enrica. Pamätám si, ako bol v recenziách označovaný za mladého, veľmi nádejného režiséra, ktorého meno si máme zapamätať. A dnes je už deväť rokov po smrti. Na Dobrodruhov som úplne zabudol, ale stačil obsah, pár komentárov a fotografií a už ich mám v pamäti ako-tak zrekonštruovaných. A aj keby sa mi ich podarilo ešte raz vidieť, neverím, že by to pohlo so súčasným hodnotením. (26.11.2010)

Moderné umenie je mŕtve! Vzdajme teda, priatelia hold priateľstvu. Priateľstvu, povznesenému nad akékoľvek vecné hodnoty. A to aj napriek - alebo vďaka (?) - solídnemu finančnému zabezpečeniu. Skvostná práca. Detské dobrodružstvo a smelé sny narazia na neúprosnú konečnosť žitia aby sa napokon veční optimistickí smoliari a fantasti nejako vysporiadali s tým čo zostalo. (08.09.2014)

Za roztahaný úvod jsem chtěl původně dát o hvězdičku méně, nicméně závěr tu čtvrtou nakonec obstaral. Lino Ventura a Alain Delon jsou totiž ve svých rolích přirozeně skvělí a jejich přátelství jim divák zkrátka stoprocentně věří, ať se děje cokoliv. Co se týče režie, líbila se mi všudypřítomná, de Roubaixovou hudbou silně umocněná a jaksi bezstarostná a zasněná atmosféra, dojemný závěr mi pak připomněl to nejlepší z Enrikova majstrštyku - ze Staré pušky. (11.09.2014)

Zaslouženě za 4*, a sice v první řadě za perfektní hudbu (ale jaký starý francouzský film ji neměl), dobrý scénář, výtečné herce (trochu netypicky vousatý Delon alias Robinson Crusoe) a samozřejmě senzační exteriéry. Ten konec a ještě prostřední část s tragickým koncem krásné mladé výtvarnice Joanny Shimkus byl smutný ale zároveň i nezapomenutelný. Televizí neprávem opomíjený malý-velký film. (05.02.2008)

Nejhorší je, když si člověk uvědomí, že je spíš tím chlapíkem z kasina - kdybych byl pilotem, neproletím Vítězným obloukem a kdybych byl automechanik, nechtěl bych změnit automobilový svět. Krásný film o snech a ideálech, odvaze žít podle svých představ, svobodě, síle, přátelství, lásce, štěstí, smutku a bolesti. Neobyčejný příběh o neobyčejných krásách života bez pachuti všední reality. A teď když přemýšlím jak ukončit svůj komentář mi došlo, že taky nejsem onen muž z kasina bez ideálů či odvahy, jsem totiž táta. (27.08.2014)