Dobrodruzi

Než jsem poprvé potkal Dobrodruhy, tak jsem netušil, že chci mít kamaráda, kterýmu bych bez obav svěřil svý miliony i naši společnou slečnu. Manu s Rolandem mi otevřeli oči a já jsem jim za to vděčnej, i když jsem si nakonec vybral jinou životní cestu. To jejich chlapácký přátelství je zkrátka neuvěřitelně inspirativní, doprovází ho dokonalá hudba a je pouze mou chybou, že jsem se přes některá úmrtí nedokázal přenést. Bez nich by to možná byla přeslazená limonáda, ale já prostě hrozně nerad u sledování filmu trpím. (23.12.2015)

Moderné umenie je mŕtve! Vzdajme teda, priatelia hold priateľstvu. Priateľstvu, povznesenému nad akékoľvek vecné hodnoty. A to aj napriek - alebo vďaka (?) - solídnemu finančnému zabezpečeniu. Skvostná práca. Detské dobrodružstvo a smelé sny narazia na neúprosnú konečnosť žitia aby sa napokon veční optimistickí smoliari a fantasti nejako vysporiadali s tým čo zostalo. (08.09.2014)

Tento film je především jedna velká nuda. Nic na tom nezmění přítomnost Ventury a Delona (zcela jistě jeden z jejich nejslabších filmů). Nanicovatý odnikud nikam líně se sunoucí neděj s Roubaixovou hudbou, kterou původně zamýšlel jako podkres k dokumentu ze slavné cyklistické klasiky Paříž-Roubaix, ale nakonec to díky nostalgickému nádechu skončilo zde. Několik pěkných exteriérů , záběrů na moře a potápění dobrodružný film ještě nedělá, pokud vyloženě neteskníte po loňské dovolené v Chorvatsku nebo tu příští neplánujete v jižním Atlantiku poblíž delty Konga. A tak když se v závěru objevila pevnost Boyard, tak jsem se zájmem čekal aspoň soupeření Delona s Venturou ve šplhu na laně, chytání humrů, či sbírání červů. Ale ani ječícího Delona prchajícího z telefonní budky plné hmyzu jsem se nedočkal, bouchlo jen pár granátů. 45%. Produkce: CGIC (14.05.2017)

Ve své době to byl možná velkofilm, ale v současnosti mu chybí takřka v každé části příběhu hloubka. Všechno se hned vyřeší a honem hned nová lokace, kdy se takřka úplně odstřihne dosud odvyprávěné. Nebýt pevnosti Boyard, tak by mě u konce filmu už skoro nic nedrželo. Ale třeba scény natáčené pod vodou jsou úžasné, když si člověk uvědomí, že se psal rok 1967. (24.01.2014)

Příběh začíná jako pohodové, prosluněné, maličko odlehčené dobrodružství vedené pošetilou touhou po uskutečnění všech TĚCH báječných a možná trochu bláznivých snů, na které sice můžeme v zajetí všedních dnů zapomenout, ale na rozdíl od nás nikdy nezestárnou. A potom ... jakoby někdo neočekávaně sestřelil slunce z oblohy - bez velkých příprav a bez špetky lítosti. V jediném okamžiku tak končí idylka a začíná nefalšované, kruté drama, jehož emoce jsou stejně opravdové jako chlapské přátelství ... 4,5* (24.11.2013)