Režie:
Kim Rocco ShieldsKamera:
Sandra Valde-HansenHrají:
C. Ashleigh Caldwell, Lexi DiBenedetto, Louis Bottino, Gabriella Holland, Sheri Levy, David TillmanObsahy(1)
Ashley je dospívající dívka, vyrůstající v typické americké rodině na kalifornském předměstí. Má dvě mámy, dva dědy, dva strýčky a mladšího bratra. Zamiluje se do svého spolužáka, což je proti všemu, čemu byla v životě učena. Žije ve světě, kde "normální" a "menšinový" je prohozené a dívka tak čelí faktu, že je heterosexuální ve světě párů stejného pohlaví. Nepopiratelná přitažlivost k jinému pohlaví z ní dělá neustálý terč verbálních a fyzických útoků, které vrcholí tragédií. Šikana dospívajících a sebevraždy kvůli sexuální přitažlivosti, kterou cítí, jsou absurdní a tento snímek bez milosti ukazuje celou krutost současné společnosti. (TroiMae)
(více)Recenze (66)
Nikto by nemal trpieť, byť šikanovaný, ponižovaný, z nijakého dôvodu čo sa zrodí v hlúpej detskej hlavičke ... Tento kraťas, i keď možno trošku nadnesene poukazuje na problém z opačnou sexuálnou orientáciou, jedna vec je byť homofób a druhá je byť kretén ... ale celkové posolstvo toho filmu chápem... ()
Základ u tohoto filmu je přistoupit na myšlenku, že "celý svět" je homosexuální a heterosexuálové jsou bráni jako podivní úchyláci, což mi popravdě moc nešlo a viděla jsem na celém tom konceptu spoustu logických děr a mezer. Na druhou stranu chápu, co se film snaží říct. Mně se ale ta forma a nápad nelíbil. ()
"Táta říká, že Bůh heteráky nenávidí a že všichni shoří v pekle." Už jen tato věta ukazuje, jak je církev a náboženství dnes už jen podělaná propaganda a jediný její cíl je rejžování peněz na posledních ovcích, co tomu ještě věří. Dříve byly homosexuální vztahy a orgie naprosto běžné. Dnes? Dnes jsou za to lidé diskriminováni, šikanováni a zesměšňováni. A celé to církev podporuje a přitom pokrytecky dál hlásá, že "Bůh miluje všechny bez vyjímky". Kecy v kleci. Snímku musím dát plné hodnocení, jelikož se mnou hnul. Jeho podání, kdy je každou vteřinu dáván jasný důraz na problém, je exceletní. Všudepřítomná homofobie (v tomto případě heterofobie) je skvěle ukázána na nepochopení ze strany matek, školy a ze strany dětí se k tomu přidává ještě zesměšňování, urážení a samozřejmě i šikana. Nátlak na jedince, jak fyzický tak hlavně psychický, je v tomto případě nepředstavitelný a když se ještě jedná o dítě, tak až i neúnosný. Obzvlášť, když nenajde pochopení ani v rodině. "Řešení" je bohužel v hodně případech nevyhnutelné a konec byl pro mě silně emotivní. K tomu napomáhal super střih a celkově kamera a samozřejmě i režie. Celkově musím říci prostě jedno velké BRAVO! Jako materiál na ukázání problematiky a pocitů lidí je toto skvělé a podání z druhé perspektivy tomu dodalo ještě větší grády. Jsem sice hetero, ale homofobiky, stejně jako rasisty, jsem nikdy nechápal a až jimy pohrdal. ()
Dvě hvězdy za sympaticky civilní dětské herce. Ale poselství snímku, které má obrácenou formou upozornit na homosexuální šikanu mi přijde jako zbytečné dramatizování a parazitování na "problému", který ve skutečnosti v současné době minimálně u nás v podstatě již neexistuje. I osobně znám ze svého okolí několik spokojených homosexuálních párů, ke kterým se naopak lidé chovají spíš s křečovitým respektem, protože se bojí, aby náhodou nebyli vnímáni homofobně. Dokonce i legistativně už se situace ve společnosti mění, v USA začínají mít i podle nových zákonů homosexuální páry stejná práva. To, že v pubertě svoji orientaci nebo jakoukoli odlišnost od stáda ještě člověk nedokáže plně zpracovat a to, že děcka jsou samozřejmě zlomyslná stvoření, která si ráda smlsnou na jakémkoli outsiderovi, je věc jiná. ()
Už jen samotná myšlenka obrácených rolí je zcela nelogická. Člověk chápe snahu, co chce snímek říci, ale když to stojí na křivých nohách... Svět, kde by bylo normální být homosexuálně zaměřený, by totiž byl svět bez dětí. Od přírody homosexuálové děti nemají. Takže by neexistovala ani ona dívenka. Její sebevražda by se tedy dala brát i jako poukaz na svět plný 4% menšiny a bez dětí. ()
Galerie (10)
Reklama