Muž ve spěchu
L'Homme pressé
Ultimo giorno d'amore
The Hurried Man
Režie:
Édouard MolinaroScénář:
Christopher FrankHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Alain Delon, Mireille Darc, Monica Guerritore, Michel Duchaussoy, André Falcon, Stefano Patrizi, Marie Déa, Dominique Zardi, Henri Attal, Lyne Chardonnet (více)Obsahy(1)
Pierre Niox je vášnivým sběratelem a obchodníkem se starožitnostmi, které však nehromadí a navíc o ně v okamžiku, kdy je získá, ztrácí zájem. A to jen proto, aby vyhledal nový objekt svého zájmu, za kterým se bezhlavě vrhne, ať již jde o starožitnosti nebo o ženy. Vášeň Pierra Nioxe začne zcela pohlcovat a donutí ho k vysokému životnímu tempu, urychlování, odmítání všeho, co nemůže mít hned. Na aukci se objeví velmi vzácná starožitná váza, která před mnoha lety Pierrovi na aukci unikla. Okamžitě se rozhodne, že jí chce za každou cenu. Cena je však velmi vysoká a ještě větší cenu zaplatí Pierre Niox. (borsalino)
(více)Recenze (36)
Asi by to chtělo znát román Paula Moranda z roku 1940, aby si člověk udělal představu jak realistický může být umělecký pohled na uspěchaného sběratele, ovšem viděno filmovou kamerou je to spíše pohled na psychotika než sběratele starožitností. Nevím jestli románová předloha byla alegorií materiálního světa, ale tady se to celé míjí účinkem, je to nevěrohodné, bez přidané hodnoty kterou bychom od Molinara mohli očekávat a nakonec ani ne moc zábavné. 50%. Adel Productions ()
Spíš než uspěchaný muž bych řekl roztěkaný pošuk. Zajímavý příběh, dobře zahraný, ale přecejen bych víc věřil tomu, že takto hektický způsobem žije kdokoliv jiný než sběratel starožitností. Má to překvapivě i humornou vsuvku (Delonův telefonický rozhovor s porodnicí) a pěknou Mireille Darc. Ale jestliže Delonovy filmy 70. let v komerční úspěšnosti těžce pokulhávaly za těmi Belmondovými, ani se nedivím. ()
Takový filmový náhled do dnešní podnikatelské uspěchané duše. Chamtivost, tedy honba za penězi či za majetkem dohání některé z nás na hranici života a smrti. Tato ne příliš dobrá vlastnost člověku zůstane už asi napořád. Jistě, ... tento film nám má stále co říct, dokonce i po více než třiceti letech. Z filmu se uvolňuje jakási nervozita a napětí, které se přenáší i na diváka. Třeba to byl záměr autorů. Tedy alespoň já osobně jsem se necítil při sledování filmu zcela "v pohodě". Kladu si otázku: "Je to dobře nebo špatně?" Asi dobře, protože film, který nějakým způsobem nepohne divákovým nitrem není zajímavý. Pokud to opravdu byl záměr, pak se to autorům v mém případě podařilo dokonale. ()
Z maniakálně uspěchaného sběratele Pierra jsem byla zpočátku trochu zmatená, protože jsem měla chvíli dojem, že se dívám spíš na komedii než na drama, ale po chvíli jsem to uchopila za ten správný konec a výsledkem je atypicky zpracované drama o muži, který toužil mít víc a víc, což se mu dařilo, ale za jakou cenu......a za jaký život......Po skončení musím konstatovat, že na některé výroky a situace asi nikdy nezapomenu. ()
Pro Delona, tak, jak ho máme zaškatulkovaného, docela netypický film. Ale ona ta škatulka není přesná, je dána tím, že řadu jeho filmů prostě neznáme a objevujeme je se zpožděním. Tady zahrál velmi dobře. Film samotný ve mně zpočátku vzbuzoval spíše rozpaky, ale pak jsem se chytil a jak se tempo zrychlovalo, docela mě to chytlo a musím konstatovat, že oproti původnímu očekávání jsem viděl snímek až podmanivý a docela silný. ()
Galerie (12)
Photo © StudioCanal
Reklama