Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Posedlost láskou, posedlost uměním, posedlost originalitou, posedlost napodobováním, posedlost úspěchem, posedlost penězi a...posedlost sám sebou. Každá posedlost nás dříve či později dovede k zániku, pokud nad ní ztratíme nadhled, pokud se jí necháme uvláčet. Jenomže jedině při tom „vláčení" - i přes všechny odřeniny a šrámy, můžeme na několik málo okamžiků dojít k nalezení jedinečné ROZKOŠE - a o co jiného v životě vlastně jde? Milena (Jana Plodková) je jako úspěšná filmová střihačka součástí specifického uměleckého prostředí. Čím déle v něm setrvává, tím silnější má pocit, že se postupně ze všeho nějak vytrácí smysl. Vše se stává banálnějším, vše se technologizuje, vše se opakuje a imituje, přičemž kopie je leckdy ceněna více, nežli originál. Milena je zamilovaná do Vladimíra (Martin Myšička), svůj vztah však žije na základě iluze, iluze vztahu, kde hlavní slovo má mobilní telefon. Ten v nás vzbuzuje pocit neustálé blízkosti a přítomnosti milované osoby. Jsme neustále k zastižení, můžeme volat, chceme být voláni, ale hlavně můžeme psát a přijímat - esemesky. Většina jejich komunikace totiž probíhá pouze přes zprávy. Fyzicky jako by Vladimír ani nebyl přítomen. K jejich vzájemnému setkání dochází relativně řídce a většinou se jedná o „sexuální vybití", ovšem z její strany vždy z lásky, v jeho případě je to komplikovanější a pro Milenu stále bolestivě nerozluštitelné. Píší si denně – přeci kdyby mu na ni nezáleželo, tak by jí přeci stále nepsal - stala se z toho pro ni past, ze které se snaží racionálně vymanit, emocionálně však stejně vždy upadá zpět. Snaží se vše ukončit, jenže stále neúspěšně. (Cinemart)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (136)

Olík 

všechny recenze uživatele

Tohle já normálně nedělám a rovnou se v jedné větě omlouvám jablonecké rodačce Jitce Rudolfové, ale já to NEDAL! Začal jsem statečně, po několika minutách jsem půlku mozku obětoval paralelnímu listování notebookem a nakonec jsem se celou kauzu vyhodnotil jako "život je příliš krátký" a raději jsem přepnul na díl Partičky, který jsem viděl snad již 5x. Možná je to celé dáno mojí vidláčtější polovinou osobnosti, ale na podobné experimentální paskvily není moje tělíčko stavěné. Rudolfová ráda nastavuje pomyslné zrcadlo svým vrstevníkům (asi nějaké vlastní trauma), což se jí v Zoufalcích i relativně dobře povedlo, tady se však sama utopila ve své pseudointelektuální kreativitě. No, počkáme si zase těch pár roků a uvidíme jaké bude její další vypořádání s generací X....a nebo, že by se paní režisérka dokázala od tématu oprostit. ()

zbyshek odpad!

všechny recenze uživatele

Nevím proč jsem měl takovou smůlu, moc jsem se těšil na jiný český film, který běžel souběžně v kinech s tímhle paskvilem. Ale bohužel už bylo vyprodáno, a já touhou ovládán vidět nějaký ten film jsem si koupil lístek na "Rozkoš". Hodně velká chyba, odešel jsem po 40 minutách s otázkou, jak jsem mohl vydržet tak dlouho.. Toto se opravdu nepovedlo.. ()

Reklama

tatopulos 

všechny recenze uživatele

Film působí nevěrohodně jako celek, postavy jsou uměle slepované, uměle existují, uměle k sobě náleží a nenáleží, nevíme jaké jsou jejich rozpory, "pravdy", (kým jsou, kým by mohly být,kým nejsou, co předstírají ? kým jsou částečně? ) úzkosti, (je to jen to, že si hlavní hrdinka nemůže najít chlapa ? ) Kdo je Jan Budař ? Je intelektuál v exilu nebo nudný intelektuální exhibicionista ? Každopádně jeho postava o sobě příliš neprozrazuje ani nenaznačuje. Herecky nepřítomný byl Martin Myšička. Jinak herectví skrze smsky příliš nenaznačuje. Číst si text na obrazovce a neslyšet hlas odesílatele, nevidět jeho tvář, to už je na film příliš, kde jsou emoční projevy ? To už k tomu rovnou mohli hrát robotičtí Kraftwerk /ti se ale netajili image Robotů/ Hudba se nedostavila a zůstal jen neznámý šum... Škoda debut "Zoufalci" se mi líbil. ()

Rejže 

všechny recenze uživatele

Už od počátku se film Rozkoš tvářil jako typicky famácký film. Leč dá se v něm hledat nejedno psychologické tajemství, které může zasáhnout kohokoliv z nás. A tím je virtualita vs. realita. Přičemž a to chválím Jitce Rudolfové - realita je vždy ta temnější než ta virtuální. ,,Žij v realitě" a co když v ní skutečně nacházíme? Aha? Tento film prozrazuje jaká realita skutečně je a jak před ní utéci... ()

wocicko 

všechny recenze uživatele

Film je svou náladou a originalitou praacování velmi dobrým příslibem do budoucna, ale je jen na slečnně režisérce, zda ůstane jen u příslibu. Je to tak, že film první polovinu baví jak na pohled, tak obsahem, ale zůstává jen u nenaplněného očekávání. Film se tuto stagnaci dynamiky snaží vynahradit na náhle překotném ději, ale sebe více milenců či mrtvol tohle už nezachání. Plavba po hezké, ale moc klidné vodě. Hrecké výkony jsou velmi dobré, až na opilého čerstvého otce Budaře, to mu vážně nevyšlo. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (1)

  • Jana Plodková si kvůli roli na žádost režisérky Rudolfové musela změnit barvu vlasů. Nejprve zkoušeli všemožné paruky, ale nakonec změnila image docela a vlasy si obarvila. [Zdroj: ČD pro vás] (hippyman)

Související novinky

21. Český lev - nominuj svého favorita!

21. Český lev - nominuj svého favorita!

22.01.2014

Česká filmová a televizní akademie vyhlásila nominace na 21. ročník výročních cen Český lev. Vybírala z 29 celovečerních hraných a animovaných filmů a 17 celovečerních dokumentů, uvedených do… (více)

Reklama

Reklama