Rozkoš

Rozkoš má celou dobu svěží obrazový styl (výborný nápad s SMSkami), odehrává se v zajímavých lokacích a ty dvě hodiny jsem bez problémů přežil, i když mě postavy a jejich motivace míjely. Nevybavuju si jiný český film s podobným způsobem vyprávění, kde by přenos nálad z obrazu na diváka takhle klapal. (05.07.2014)

Milena: "Jako proc Ti vlastne pisu, kdyz o mne vlastne zadny zajem nemas?" Vladimír: "No to je jako jasny, protoze bez toho by nebyla zadna Rozkos, zadne vnitrni napeti, zadna vyprazdnenost dusi, prahnoucich po necem. Zadnej film by nebyl." Milena: "Jses hnusny, cynicky prase, ale ponevadz jsem intouska, reknu to takhle: uz se nemusime potkavat. Nikdy." Vladimír: "Njn. Ale dneska vecir bych Te snad moh jeste jednou-dvakrat voprcat, ne?" Milena: "Tak jo, kdyz myslis." Milena: "Ale prijed az po desate, musim jeste v praci dostrihat tu reklamu na absintovou becherofku." (16.09.2014)

Parádní. V záplavě “komedií” s nosem Anny Polívkové v hlavní roli se snadno ztratí informace o existenci zajímavých filmů, jako je tento. Dostal jsem se k tomu čirou náhodou a upřímně mě to mrzí, že o Rozkoši není alespoň mezi skalními fandy filmu (jako jsem já) lepší povědomí. Zasloužila by si to, je to pastva pro dotčené smysly. (23.04.2020)

Naprosto zbytečná slátanina o střední generaci, která po letech pocení prdele v práci a "budování kariéry" zjistila, že vlastně neví jak žít a má z toho v hlavě pořádný bordel. Patří vám to, zmrdi! Já tuhle upocenou generaci X fakt nesnáším. Pořád ještě má potřebu brzo vstávat, zavedla "tolerovaný přesčasy" a navíc si myslí, že sežrala všechnu moudrost, protože v 89. zazvonila klíčema a tím vyhnala zlý komunismus a zároveň přivolala hodnou demokracii. To už je lepší generace Z, která sice neustále něco blije na sociální sítě, ale zase nechodí moc ven a já se s ní tak moc nepotkám. Kdyby ta tragická režisérka natočila něco o mojí generaci, která prodlužuje studium, co může, a pak několik let pendluje mezi pracákem a friťákem v Mekáči, tak se alespoň zasměju. (15.09.2014)

Překombinované české dialogy plné rozteklých mouder a intelektuální nadsázky prostě prudí... Rozkoš není dějová záležitost, je to spíše vykreslení několika „samotářských“ charakterů a jejich bolístek (postavy se mimochodem často jen zjeví a zase zmizí kdesi za oponou, aniž bychom se o nich dozvěděli alespoň cosi...), marně hledám důvod, proč bych měl někomu tenhle snímek doporučit... Možná kvůli civilnímu herectví Jany Plodkové..? Možná... (30.06.2014)