Kdo nastaví kůži

Celkem zábavná francouzká krimi se spoustou decentních hlášek a velmi okouzlující sexkretářkou Anne Parillaud. Dost mě překvapilo, že tadle šarmantní holka potom ztvárnila Brutální Nikitu. Příběh si vesele plyne, Delón sází hlášky ale napětí ve mě moc nevrůstá. Zápletku už jsem se pak ani nesnažil moc rozmotávat a jen jsem se bavil. Nakonec mám pocit, že se Delon snažil tak trochu napodobit lehkost Belmondových filmů (dokonce ho i zmiňují), ale to by nesměl mít Delon ten svůj non-stop vážný delonoský výraz a možná by to ani nesměl režírovat. Jinak francouzskej biják jak má bejt. (05.10.2015)

Alain Delon si zde jako režisér, scénárista a producent v jednom   vyzkoušel roli tvrdého lehkomyslného  poldy.  Tedy typ postavy, který v tehdejší  francouzské kinematografii proslul spíše v mém oblíbeném podání Jeana Paula Belmonda.  Belmondův šarm dokázal v některých případěch udělat i ze slabšího scénáře (Samotář) příjemnou podívanou.  Delon byl sice skvělý charaktení herec, a oceňuji, že po važných 60, 70. letech zkusil s osmdesátkami  zabrousit i do komediálnější polohy, ale podle mě je tady vidět, že mu (s vyjímkou skvělé sebeparodie v Poloviční šanci a Asterixovi) nikdy moc nešla.  Takového lehkomyslného poldu v rozumnějším podání si zahrál již předtím v Povídce o policajtovi, kde to fungovalo skvěle, ale zde to na mě působilo přece jen trochu nuceně. Hlášky podával celkem dobře, ale jak se měl pustit do rozsáhlejších pokůsů o humorné dialogy, moc jsem mu to nevěřil. Možná kdyby ta stylizace nebyla tak trochu okatě Belmondovská, ale příbližila se té umírněnější z Povídky, hned by to bylo lepší. Nebo kdyby nebyl alespoň příběh tak zamotaný, aniž by vyloženě sklouzl k přiznané komediální parodii, ke které to jinak nemělo daleko. Ale například korzovat s koženou s bundou a teniskami osmdesátkovému Delonovi ještě šlo, byl to hold člověk stylový. Moc se mi líbila taky ta jeho sexy sekretářka, které se taky povedlo pár hlášek  a (naprosto vážně!!!)  mi sedl i ten ulítlý hlavní hudební motiv, který mě vždycky po zaznění dostal aadekvátní nálady na sledování tohoto už trochu svérázného kousku.  Blíží se Silvestr, ale ani na ten by se to moc nehodilo. Ale tak...mám odškrnuto a zítra Stardance.:D A jedem: . ♪Boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo♪ (04.12.2021)

Nadprůměrná Delonovka, která dokázala z původně tuctového námětu udělat dobrou ale ža příliš zamotanou detektivku..scénarista si asi myslel že čím víc bude děj zamotanější tím to bude lepší ale způsobil to že jsem se v ději ztrácel...navíc další problém filmu je malá akce protože vyjma té honičky na dálnici každá akce trvala zlomek sekundy..a co mi vadila úpně nejvíc byla nemožná hudba zpívaná jakýmsi chraplavým zpěvákem která ve mně evokovala pocit že se celý film odehrává někde v Rusku.....Delon ale zase solil skvělé hlášky ( například na kluka který zastavil u nabouraného auta s mrtvolou ) a rozdával skvěle mířené rány a pěsti padouchům i když jich bylo po čertech málo... (31.10.2009)

Osmdesátková syrová krimi s Delonem jako soukromým detektivem, který pátrá po ztracené slepé dívce. Inspirované americkými detektivy alá Marlow zkombinované občas absurdní komedií se zlatou tečkou Delonem v nemocnici jako sádrovým trpaslíkem, který kouká jedním okem. Pokud vás minula éra Delona, tak to budete považovat za celkem nudné statické obstarožní nic. Fascinující je stoické chování postav v jakékoliv dramatické situaci - viz. unesená sekretářka " brutální nikita" Anne Parillaud, která nahá připoutaná v posteli po přestřelce prohlásí v klidu, že znásilnění stejně nezabránil. (03.08.2019)

To mi docela sedlo, slušná krimináka marlowoské drsné školy doplněná spoustou hlášek, hlavně dialogy mezi Delonem a jeho "sekretářkou" jsou výborné, Nic světoborného, ale potěšilo, vytknul bych jen příliš mnoho postav, to aby si člověk kreslil graf, ovšem u tohoto fillmu není logika příběhu to hlavní. (13.04.2013)