Kdo nastaví kůži

Lehkost s jakou se Delon protančil svým případem ve spojení s muzikou (Benton, Diamond) a atmosférou krásných osmdesátých (Paříž, auta, móda...), to vše je opojně nostalgické. Srovnání s americkou drsnou školou se film brání svou hravostí, reáliemi baví především domácí publikum a vtipy na Belmonda a další legrácky jsou dávkovány jako občasné mrknutí skrze zachmuřený výraz. Tahle francouzská detektivka je prostě svá a dává vzpomenout na svět, kdy se život nebral tak vážně, jezdilo se na naftu a nikoli na baterky a ženy ohrožovaly druhé maximálně svou krásou. Že příběh je poněkud nepřehledný? Nevadí! Jenže pak přijde závěr, a ten je zpackaný, nelogický, bezdůvodný. Snad špatně sestříhaný, snad ušitý horkou jehlou, ale když se v poslední čtvrthodině ukáže, jak se věci mají, je lépe hned vypnout a závěrem si nekazit chuť. (08.12.2021)

Klasická francouzská kriminálka s mnoha zábavnými pasážemi, kterým vévodí bývalý policejní inspektor Choucas, nyní soukromý detektiv. Jednoho dne za ním přijde paní Pigotová, že se jí ztratila před měsícem její nevidomá dcera a že policie dohromady nic neudělala. Detektiv Choucas se případu rád ujímá, prapodivně je však policií nabádán, aby jen sebral peníze a paní Pigotové řekl to samé, co policie. To je mu však proti srsti a pomalu se začne rozbíhat případ plný dramatických honiček a ran... (21.03.2008)

"Halo, co je?...Ale nic normálka...A co on?...Taky normálka, je po něm!" Zdánlivě nevinný úkol, který dostane ex-inspektor Choucas, pracující nyní jako soukromý detektiv, se ukáže jako nejnebezpečnější akce jeho života. Při hledání zmizelé slepé dívky se stále více zaplétá do labyrintu hrozivých událostí.... Alain Delon touto detektivkou debutoval jako režisér a podílel se též na scénáři, který je ale zbytečně překombinovaný. Nechybí solidní akce, napětí a nadhled, kdy si střílí jak ze sebe, tak i ze svého tehdejšího konkurenta Belmonda. Je vidět, že od mistrů řemesla leccos odkoukal. Vedle sebe obsadil i pozdější "Brutální Nikitu" Anne Parillaud, které to náramně sluší a která velmi slušně hláškuje. Ta hudba je zajímavá a písničku uprostřed si střihnul sám pan Delon. V původním dabingu čst nezvykle dabuje Delona dokonale pasující Jiří Štěpnička. "No ne v takovýchhle případech se Belmondo omezí na mužný úšklebek...Nech teď laskavě Belmonda plavat a radši mi uvař pořádný kafe!" (24.03.2024)

Na tom filmu mě nejvíce baví to, že i kdybych ho viděl desetkrát, stejně bych vlastně nevěděl, oč skutečně jde. Pamatuji si jen, že Delon svérázně pátrá po nevidomé a jeho sekretářku potkají nepříjemnosti, které bere věcně. Nikdy jsem si nebyl úplně jist, zda je to belmondovská vtipná nadsázka kriminálky nebo delonovská ostrá varianta téhož. Zřejmě to mistr zkoušel ve vlastní režii rozehrát jinak než je zvyklý a nějak mu to nesedlo. To je fuk. Film tak nějak drží pohromadě, Delon je fakt ostrý hoch, colt ´45 vzor 1911 si zahrál pěknou roli a ta hudba je prostě úděsná. Vše v zásadě odpuštěno, hlavní je, že Delon je pořád Delon. Odpráskne každého, kdo mu zkříží cestu, a někam kráčí. Kam, to není podstatné. Možná do 90. let. (05.10.2015)

Kdo nastaví kůži, bude moct střílet po kom bude chtít. Tak trochu působí celý film s Alainem Delonem v hlavní roli. Jeho bývalý inspektor působí skoro jako neohrožený vůdce lidstva, který je ochotný zabít každého a pak utíkat po celém městě aniž by si ho nějaký policista všiml. Tato lehká nereálnost, která je však chvílemi u francouzských krimi filmů typická mě zde však dost udivila. Jinak jde o standardní Delonův film, kde opět má i nějakou tu pěknou "přítelkyni/ženu" a v zamotaném průběhu možná zapomenete, jak to celé vůbec začalo. (04.10.2008)