Zločin

Má to celkem slušnou atmosféru i zápletku, leč vzpomínám na doby, kdy se v delonovkách nemusela každých pět minut ukazovat nějaká ňadra, aby bylo na co koukat. Ono by totiž bylo i bez toho na co koukat. Je to příjemně pomalý film, který se trošku zakoktá pouze v pasáži, kdy Frédéric vypráví o svém seznámení s Francou. Pointa je značně nápaditá a padne ke tudíž ke zbytku filmu jako Dunandova facka na Frédéricovu tvář. Jen musím nostalgicky zavzpomínat na dobu minulou, kdy co francouzský film, to hudební pecka. (24.01.2014)

Zdlouhavé a vcelku nudně natočeno. Těch 90 minut mi připadalo na dvojnásobek. Mé očekávání oduševnělého snímku s akčnějším spádem tentokrát bohužel nebylo naplněno. A můj dojem? Alain Delon s přibývajícími léty poněkud přehrává. V mladším věku hrál přirozeněji, a to je to, co mi na snímku vadilo nejvíce. Jakoby neuměl dostatečně přesvědčivě zahrát starší, společensky úspěšné muže v určitém postavení. Podobně se postavil k roli stárnoucího muže ve snímku "Poloviční šance". Ty někdejší mladíky plné akce uměl zahrát skvěle, ale na ztvárnění zralých a starších mužů si láme zuby. Podobný pocit jsem měl i u J. P. Belmonda ve snímku "Muž a jeho pes". Herecký šarm obou představitelů jako by jejich vlastním stářím pozvolna vyprchal. Chybí ta dřívější přirozenost. (09.05.2010)

Nezvyčajne skonštruovaná zápletka, v ktorej obyvklá pointa tohto typu filmov (netrpezlivo očakávaný výrok súdnej poroty o vine, či nevine) odznie v úvodnej desaťminútovke. Obvinený po ukončení pojednávania začne verdikt poroty pred advokátom spochybňovať. Následne chaoticky spochybňuje a zase spätne vyvracia svoje vlastné výroky. Raz vraždu vlastných rodičov spáchal, inokedy nespáchal. Advokát, presvedčený o svojej intuícii, vďaka ktorej vždy doteraz presne vedel, či ten, koho obhajoval je aj v skutočnosti vinný, váha a vydáva sa spoločne so svojim klientom na miesto činu. Tu sa v mäteži rôznych verzií postupne dopracuje k zisteniu o "kostlivcovi v skrini", ktoré zaujímavo vysvetlí mladíkovo zmätené správanie. Inteligentná, prevažne konverzačná krimi na spôsob starej školy francúzskej krimi z 60. - 70. rokov. 70%. (20.06.2012)

Konverzační půtka psychopatické holé myši a stárnoucího šedivého kocoura je docela mizerně zahraná, postrádá potřebný dramatický náboj a zhruba při šesté verzi „jak to vlastně bylo“ dojdete k závěru, že i dokument o odpočinkových návycích narkoleptických lenochodů by byl atraktivnější. Zůstává jen brilantní advokátský postřeh, že u vraha rodičů nehrozí recidiva.. Pokud chcete vidět vrchol Derayovy režisérské kariéry, tady jej nehledejte. (24.11.2014)

Tak tohle jsem si užil, byť to bylo trochu upovídané, ale celkově přesvědčivé. Hlavně Delon zde podal slušný výkon v dost netypické roli advokáta. Ovšem Frédéricovi jsem po druhé větě nevěřil ani nos mezi očima. Bohužel jsem se do jeho lží tak dokonale zapletl, takže jasná linie příběhu se poněkud rozplynula, aby přišla poněkud mrazivá pointa. Opravdu zajímavé. (17.05.2010)