Revival

Nápad není marný, herci se snaží, seč to jde, ale co je to platné, když tomu chybí jakékoliv zvraty, napětí, cokoliv nad rámec ploché historky o pokus o návrat po letech, jenž kupodivu vyšel. Sledujeme vlastně očekávané scény - první nápad, jak se snaží získat další pro tento nápad, jak se dají znovu dohromady, jak zkoušejí, první koncert... Nic nečekaného. Pár možných konfliktů je hned zažehnáno nebo se o ně vůbec nehraje. Kromě pokusů a řečí o šoustání (a smrti) a kromě kalhotek vlastně už nic dalšího nepřijde - teda kromě nahé Bydžovské, pokud nešlo o body dablérku. Film nic neřekne, kariéra je hned strmá, žádné odsudky, že jejich hudba dnes nemá nikomu co říct, žádné vypískání, dokonce se otec se synem spřáhnou... jen ta smrt holt čeká v tomto věku za každým rohem. Hudba docela ušla a evokovala tu dobu, i když spousta skupin té doby od anglických písniček vždy přešla k českým, ale určitou poetiku té doby to má. Ale celkově to nějak nedává smysl, ani jako pocitovka. (01.01.2015)

Tak jsem po dvou letech vyrazil do kina. Mám z těch akcí se ženou vždycky trochu strach, zvlášť, když jdeme na český film, protože ty, jak známo, od revoluce za mnoho nestojí. Tentokrát to bylo ale milé překvapení - koncept se mi líbil, i ty jednotlivé figury. Nejvtipnější mi přišel minimalista Krobot, ale Polívka s tím slovenským frontmanem kapely taky super. Plus etno Bydžovská. Jak tu spousta lidí odsuzuje vulgaritu, fóry o slepcích a tak... No tak tyhle momenty mě bavily asi nejvíc. Plus první koncert ve vesnickém kulturáku. :) Celkově ten film ale není vyloženě komedie typu řachanda, spíš jsem se tak uculoval. Abych jen nechválil: dost často se tu snaží i dumat o stáří, smrti, nemocech a tam mi přišel trochu trapný. Taky mladí herci mě nějak neokouzlili. A product placement je tu vyloženě na přesdržku. Celkově 70 % a na české poměry fajn film. (16.09.2013)

Herecká zostava sa zišla veľmi silná, sľubná, všetci sa snažia, ale výsledok je iba priemerne uspokojivý. Na pozretie fajn, ale film rýchlo vyšumí z hlavy a nedostaví sa ten uspokojivý pocit z dobrého filmu. Chápem, že nie je jednoduché zaujať českého a slovenského diváka domácim filmom, keď máte svetové filmy na dosah ruky, každý deň, navyše posledné roky úplne zadarmo. Prečo to ale v minulosti šlo? Kto nadviaže na zlaté časy československej kinematografie 60,70,80-tych rokov? A. Nellis to ustála, ale scenár nebol ničím výnimočný, dej bol čitateľný, bez zvratov a prekvapení, za to však plný kecov o drogách, sexe a umieraní..."Všetci umrieme", čo je svätá pravda, ale kým sa tak stane, chcem vidieť zopár naozaj kvalitných českých a slovenských filmov. 60%. (14.09.2016)

Tak jsem se těšil na tento český, hudbení kousek, hlavně kvůli Miroslavu Krobotovi a bohužel žádná sláva. Od začátku do konce to nemělo pomalu žádný náboj. Humor se mi zdál poněkud suchý. Krom Krobota mě zde snad nikdo nerozesmál. Ale zalíbila se mi myšlenka, že Vojta Dyk zde hraje sám sebe, za to dávám velký palec nahoru a za Krobotovu typicky melancholickou postavu jakbysmet. (02.12.2013)

Všechna (lokální) sláva není (polní) kráva. Právě naopak. Když se zadaří, může to být úspěch jako bejk. Pětičlenná hudební kapela Smoke takový úspěch v sedmdesátých letech zažila, než se rozpadla. V jejich případě to však nebyl rozpad s definitivní platností. Kapela a její členové, i když už jsou dnes jen čtyři, chtějí oprášit zašlou slávu a pokusit se o comeback s vidinou vyprodaných sálů, tedy pokud jde hlavně o jejich nenasytného manažera. Jde o to, že už je to dávno, co jejich hvězda zářila a pro svůj postoj, anglické texty a prosazování západní kultury byla pro socialismus nepohodlná a od té doby se změnily nejen hudební poměry v zemi, což členové vzkříšené kapely pocítí na vlastní kůži. O tom, jak se s obnovenou slávou vyrovnají po letech, a nejen o tom, vypráví další režijní počin poměrně plodné režisérky Alice Nellis, která je kritikou vnímána jako naděje pro český film, případně pro jeho novou tvůrčí vlnu, na které se už delší dobu veze. O neotřelý námět se postaral producent filmu Rudolf Biermann, ale postupem stopáže se ukázalo, jak je obtížné ho rozšířit na plochu celovečerního filmu. Množství pasáží slouží čistě pro vyplnění, které nic moc neřeší v rámci přímé osy příběhu. Navíc, jako velké úskalí se ukázalo, že jde o kapelu fiktivní, a tudíž její představitelé žádní hudebníci v reálu nejsou, s čestnou výjimkou slovenského folkového písničkáře Mariána Geišberga, který hrál zpěváka kapely. Ze zbylých tří členů, Karel Heřmánek, Boleslav Polívka a Josef Krobot, si lze stěží někoho z nich představit mimo filmovou fikci jako skutečného hudebníka. Přesto tihle vypelichanci tvořili fajn partu, jejíž autentičnost sice byla sporná, ale s podporou a obsazením hudebníka Vojty Dyka jako syna Polívky a dobře zachycené koncertní atmosféry, se jí nakonec přece jen nějakou měrou docílilo. Z režijního rukopisu je patrná originální vyváženost a neochvějná snaha zůstat spíše nezávislým tvůrcem vysokých, a pokud možno nepodbízivých kvalit a rozhodný krok směrem k independentnímu stylu nakonec režisérka udělala až v závěrečné napěchované třetině filmu. Nellis v podstatě potvrdila svůj status režisérky s vytříbenou schopností pracovat s kvalitními, a ne až tak poslední dobou na plátnech kin protěžovanými herci jako je Karel Heřmánek, který zřejmě v rámci účinkování v reklamě na mobilního operátora vyslyšel volání přírody, s již zmíněným autentickým Geišbergem, svým způsobem sexy Jenovéfou Bokovou, vynikající Zuzanou Bydžovskou, o nic méně vynikajícím Josefem Krobotem nebo netradičně obsazeným Richardem Genzerem, který si svého vypočítavého parchanta zahrál s gustem. Jen Bolek Polívka mně do role hudebníka, se svým nejistým přístupem ke kytaře, až tolik nezapadl. Režisérka zachovala to, co si u ní cením nejvíce, a sice že nejde se stereotypním proudem a porušuje stanovené trendy. Absolutní revival českého filmu se tímto odvážným počinem nekonal, ale s postaršími hudebníky Milanem, Vaškem, Otíkem a Karlem se blýská na lepší časy. Mé hodnocení: 60% (19.11.2013)