Le Grand Blond avec une chaussure noire
Veľký blondín s čiernou topánkou
The Tall Blond Man with One Black Shoe
Režie:
Yves RobertScénář:
Francis VeberKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Bernard Blier, Jean Rochefort, Mireille Darc, Colette Castel, Jean Carmet, Yves Robert, Robert Dalban, Paul Le Person, Michel Duchaussoy (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Když se šéf tajné služby Louis Toulouse dozví, že se jeho náměstek, plukovník Bernard Milan, snaží intrikami dostat na jeho místo, nastraží mu léčku. Pověří spolupracovníka Perracheho, aby na letišti vybral libovolného člověka, kterého budou vydávat za tajného agenta. Perrache vybere prvního houslistu symfonického orchestru, Françoise Perrina, který přiletí z Mnichova s jednou černou a druhou hnědou botou. Jeho osobními strážci se stanou Pouchet a Chaparon. Od okamžiku, kdy vstoupí do letištní haly, je Perrin neustále sledován jak Pouchetem a Chaparonem, tak Milanovými muži vedenými Botrelem. V jeho bytě Milan umístí odposlechy a kamery. O tom všem, co se kolem něj děje, nemá Perrin ani tušení. Ve středu jeho zájmu je jen jeho milenka Paullette, harfenistka a manželka jeho kolegy z orchestru Mauriceho, se kterou se tajně schází. Maurice nic netuší, až jednou zastaví za Milanovou dodávkou, kde si pouštějí odposlech Perrina právě v okamžiku, kdy je u něj Paullette. Maurice zjistí, že v té době byla Paullette doma, a Mauricemu řekne, že má vidiny. Perrin náhodou uniká ze všech Milanových nástrah. Podle Milana je Perrin vodí za nos a vysmívá se jim. Vyšle za Perrinem agentku Christine, aby ho svedla a získala od něj informace. Oba spolu stráví noc. Ani tato akce nevyjde a Perrin s Christine se do sebe zamilují. Milan nařídí, aby Perrina unesli. Perrache sdělí Toulousemu, že má obavy, aby Milanovi muži Perrina nezabili. Toulouse je spokojen, podle něho Perrin už úkol splnil. Nařídí odvolat jeho osobní strážce. Perrache je však naopak požádá, aby Perrina víc hlídali. V bytě u Perrina se sejdou jak Milanovi muži, tak Pouchet s Chaparonem a navzájem se postřílejí, naživu zůstane jen Pouchet... (TV Prima)
(více)Recenze (176)
Velký blondýn na mě vždycky působil spíš dojmem smutného, ironického filmu o nemožnosti člověka vládnout nad svým osudem. Každý úsměv je hořký, každá směšná situace je vlastně strašidelná. Tento smutek je vlastně něco typického pro Richardovy postavy smolařů, manipulovaných a vysmívaných, ale Velký blondýn jde v tomto směru patrně nejdál. ()
Já tedy čekal o dost třeskutější legraci. O tu se zde navíc ani tak moc nestará Pierre Richard, jako spíše agenti v čele s cynicky hláškujícím Jeaem Rochefortem. Nejde tedy o komedii, která ve vás vyvolá třeskutý smích, spíše o takovou úsměvnou anekdotu a pohodu, která z tehdejší ještě nemultikulturní a nezničené Francie vyzařuje. ()
Celý film vlastně těží z jednoho jediného nápadu, ovšem ten je geniální, takže s ním film v pohodě vystačí. I když se tu neděje nic jiného, než že tajní agenti pečlivě mapují a analyzují každý krok člověka, který o ničem nemá ani tušení, a jde tudíž jen o nové a nové variace jednoho vtipu, stejně nikdy nemáte pocit opakování či stereotypu. Je to až s podivem, že to funguje až do konce. Pierre Richard tu je ovšem bohužel dost potlačen do pozadí a nemá tak možnost moc zazářit. Větší prostor tu dostali Blier a Rochefort. ()
Šéf pařížské tajné služby Toulouse tuší, že se jeden z jeho podřízených chystá jej zkompromitovat a nastoupit na jeho místo. A proto vymyslí geniální plán - nechá své spolupracovníky vybrat na letišti náhodně jednoho cestujícího, a předstírat, že právě tento člověk je jeho tajný agent - a tím donutit konkurenta odkrýt své karty a prozradit své kolegy. Náhodně vybraný blondýn s jednou černou botou, sympatický houslista, bude nakonec větším soustem, než si obě strany myslí... Tento film jsem viděl snad stokrát, a i po sto první se na něj dá podívat se stejnou zábavou jako napoprvé. Dokonalý mix komedie a akce, podpořený úžasným naivním kukučem Françoise Perrina (Pierre Richard), zmatky působícím Mauricem (Jean Carmet) i krásou Christiny (Mireille Darc). Ke scénáři nemám žádné větší výtky, snad jen konec mohl být o chloupek vychytanější, než že se všichni postřílejí, ale zase tam udělal skvělou práci Maurice. Prostě toto je jedna z těch francouzských komedií, díky které mají francouzské komedie své pevné místo ve filmovém světě... ()
Fajn zápletka, která tak nějak zajistí, že se k téhle špionážní komedii dá vrátit klidně i v dnešní době. Nesmělí, nepraktičtí, roztržití. Takoví byli hrdinové, které ve svých filmech ztvárnil Pierre Richard. A vždy samozřejmě blázniví. S Richardem u nás vyrůstaly celé generace a jeho filmy byly symbolem jakési svobody. Svižné, nápadité, roztomilé. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (18)
- Scenárista Francis Veber pojmenovával své postavy podle známých měst jako například Toulouse, Milan, Perrache atd., aby tak předešel podobnosti se skutečnými osobami. (SeanBean)
- Po premiéře filmu v New Yorku oslovila Pierra Richarda na ulici mladá žena a řekla mu, že se jí film moc líbil a že jí Richard připomíná jejího otce. Později herec zjistil, že to byla dcera Dannyho Kaye, amerického komika, kterého jako mladý student velmi obdivoval a kvůli kterému se dal na hereckou dráhu. (raininface)
- Na samém konci filmu si na letišti Francois (Pierre Richard) převáží Christine (Mireille Darc) v kufru s motivy známého francouzského návrháře Louise Vuittona. (necisty)
Reklama