Reklama

Reklama

Velký blondýn s černou botou

  • Francie Le Grand Blond avec une chaussure noire (více)

Obsahy(1)

Když se šéf tajné služby Louis Toulouse dozví, že se jeho náměstek, plukovník Bernard Milan, snaží intrikami dostat na jeho místo, nastraží mu léčku. Pověří spolupracovníka Perracheho, aby na letišti vybral libovolného člověka, kterého budou vydávat za tajného agenta. Perrache vybere prvního houslistu symfonického orchestru, Françoise Perrina, který přiletí z Mnichova s jednou černou a druhou hnědou botou. Jeho osobními strážci se stanou Pouchet a Chaparon. Od okamžiku, kdy vstoupí do letištní haly, je Perrin neustále sledován jak Pouchetem a Chaparonem, tak Milanovými muži vedenými Botrelem. V jeho bytě Milan umístí odposlechy a kamery. O tom všem, co se kolem něj děje, nemá Perrin ani tušení. Ve středu jeho zájmu je jen jeho milenka Paullette, harfenistka a manželka jeho kolegy z orchestru Mauriceho, se kterou se tajně schází. Maurice nic netuší, až jednou zastaví za Milanovou dodávkou, kde si pouštějí odposlech Perrina právě v okamžiku, kdy je u něj Paullette. Maurice zjistí, že v té době byla Paullette doma, a Mauricemu řekne, že má vidiny. Perrin náhodou uniká ze všech Milanových nástrah. Podle Milana je Perrin vodí za nos a vysmívá se jim. Vyšle za Perrinem agentku Christine, aby ho svedla a získala od něj informace. Oba spolu stráví noc. Ani tato akce nevyjde a Perrin s Christine se do sebe zamilují. Milan nařídí, aby Perrina unesli. Perrache sdělí Toulousemu, že má obavy, aby Milanovi muži Perrina nezabili. Toulouse je spokojen, podle něho Perrin už úkol splnil. Nařídí odvolat jeho osobní strážce. Perrache je však naopak požádá, aby Perrina víc hlídali. V bytě u Perrina se sejdou jak Milanovi muži, tak Pouchet s Chaparonem a navzájem se postřílejí, naživu zůstane jen Pouchet... (TV Prima)

(více)

Recenze (175)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Je s podivem, že se dosud žádnej šulda nepokusil tenhle film předabovat. Mělo by to být trestné. Původní práce pod taktovkou K.M.Walló (Oliva, Voska, Holý, Morávková, Cupák...) je novým originálem a vylepšením jinak dějově poněkud tápajícího snímku (ač širokou veřejností právem považovaného za kultovní dílko). Mireille Darc se mohla vysvléct i pro kameru. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Taškařice na bílou sobotu... Šup bota, tam bota, sem bota, kokota... Velmi milá >rišárdina< čili nic pro blondýny a intelektuály z béíesky... ;o) - - - P.S. Hlavně hezky... %-[] - - - - - (Poprvé viděno dávno pradávno, hodnocení kdysi 18.09.2005 tajné, komentář zde po mnohém repete jako devětašedesátý - na bílou sobotu 23.4.5678 /zdravím kuky sledovače...%-/ ... veliginoční... ;o) ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Byl nenápadný večer, na ČT24 udělali sólokapra a do přímého přenosu se dostal Pierre Richard. Jeho vyprávění o filmech ve Francii, o jeho minulosti, o Vladimirovi Cosmovi a tom, jak má velice rád naši zemi, čemuž přispívá i fakt, že sám potvrdil, že nejlépe se mu hrálo divadlo před českým publikem, mě upřímně neuvěřitelně dojalo. Mluvil o České republice s nádherným zápalem. Mluvil o tom, že Češi jeho humoru rozumí, že si toho nesmírně váží, a že minimálně toto máme s Francouzi podobné. Po skončení se mi Pierre Richard vyšplhal na top žebříček francouzských herců a já neváhal a hned na to si pustil jeho jeden z nejslavnějších filmů. Líbilo se mi, jak tohle vlastně není typická komedie, ale kombinuje kriminálku a komedii tak, že si z kriminálky vybrala to nejlepší, ale pořád si z ní dokáže udělat neskutečnou legraci. Ihned, jak Pierre přišel na scénu jsem se nepřestal smát a udrželo mě to až do konce filmu. Velký blondýn se tak pro mě stává jedním z dalších francouzských filmů, které si rád v budoucnu zopakuju. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Pierra Richarda mám velmi rád. Kromě faktu, že je to komediální herec již od pohledu, což si člověk nejvíce uvědomí právě zde ve chvíli, kdy sjíždí na jezdících schodech, vypadá velmi sympaticky. Jeho herectví je velmi přirozené a nenásilné. Velký blondýn má sice zajímavou zápletku, jenže ta končí na tom, že François je nadále už jen sledován. Sám přitom zažije pár humorných situací, film spíše sestává z různorodých scének hlavního herce než z uceleného vtipného scénáře, ale celkově je film spíše úsměvný a zase tolik mě nepobavil. Ovšem hudba byla perfektní, tu člověk z hlavy jen tak nevymaže. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Rozhodně lepší richardovka než moje prvotina "Život plný malérů". Komedii s detektivkou se povedlo skloubit přímo výtečně (tady bych vypíchl scény, kdy záporná síla pronásleduje blondýna s Mauricem), navíc mě potěšilo, že hlavní postava není tak zmatená jako obvykle, ale co opravdu vytáhlo tuto jinak víceméně průměrně vtipnou komedii na chvalitebné hodnocení, jsou dialogy Richarda s Jeanem Carmetem, který je ve své malé roli skvostný. A český dabing s pány Olivou a Voskou v čele je jako vždy skvělý. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (18)

  • Na koncertě, kdy Francois Perrin (Pierre Richard) hraje Mozartovu 40. symfonii (KV 550), se mu do ní připlete i pasáž z první věty Čajkovského houslového koncertu D-dur, Op. 35. V rámci soundtracku lze najít skladbu pod názvem „Mozart massacre“. (MrHousenka)
  • Titulkový úvod nejsou žádné filmové triky, ale reálná karetní magie v podání iluzionisty Gérarda Majaxe. (chamonix)

Reklama

Reklama