Emperor

Film Emperor je hodně nevýrazný snímek o konci druhé světové války z pohledu Spojených států. Ve druhé světové válce jako poslední válčilo Japonsko a s jeho náturou (boj do absolutního konce a do smrti) by válčilo ještě dlouho. Bylo nutné přesvědčit japonského císaře, aby toho Japonsko nechalo. Film je právě o tom přesvědčování. :-) Bohužel ani zdaleka nevyužil potenciál námětu a sklouzl do šedého průměru. Místo pořádného politikaření a intrik, šli tvůrci naproti (americkému) divákovi a přidali tam romantiku. Slušné obsazení a herecké výkony, dobrá řemeslná stránka a vydařená výprava jsou plusy filmu. Nicméně ten krok vstříc romantice to stáhl do výše uvedeného průměru. Celý snímek postrádá napětí a naléhavost. Ač šlo o nesmírně důležité období a události ve světových dějinách, z filmu to bylo cítit jen velmi slabě… slabé tři hvězdy. (10.07.2024)

A zase druhá světová válka. Naštěstí tentokrát bez Němců. Příběh se totiž odehrává v Japonsku. Američané tu řeší (pokolikátéuž?) Japonce. Proč a Jak? CITÁT - Starý pán s vámi chce mluvit........ Vlastně jsem se na to díval jen díky Tommy Lee Jonesovi, mám toho herce rád a proto jsem si to nenechal ujít. Politicko-válečný snímek s romantickou vložkou se dá celkem rozumě sledovat. CITÁT - Je to národ se silným sebevražedným sklonem.......... (24.04.2014)

Velice zajímavý námět dávající spousty možností dramaticky jej rozvinout. Bohužel zůstaly trochu nevyužité. Vedení vyprávění ve dvou rovinách (vojenskopolitické a milostné) je nevyvážené, ona romantická linka je slabá a fakticky nezajímavá, takže hlavně zdržuje příběh viny a dalšího osudu japonského císaře a nejvyšších japonských vojenských a politických osobností odpovědných za napadení USA a vtažení Japonska do války. (19.07.2015)

Výtečný námět = výtečný film, skvělé pokoukání. Na kratičkém vzorku několika válečných let umožní divákovi vžít se do situace všech japonských císařů před Hirohitem. Kdo o dějinách Japonska a jeho kultuře něco málo ví, je si vědom toho, že císaře ani zdaleka nelze srovnávat s absolutními či konstitučními panovníky Evropy. jedná se více o náboženskou/morální/hodnotovou funkci, lze ji přirovnat k jakémusi národně omezenému Dalai Lámovi nebo papeži - tj. nemá absolutně žádnou politickou moc, na druhou stranu je ale jeho morální autorita u obyvatel mnohem vyšší, než o jaké by se nejvlivnějšímu absolutnímu vládci v Evropě kdy mohlo zdát. Film se pokouší o srozumitelné vysvětlení tohoto konfliktu a podařilo se mu to vskutku na výbornou. Osobně jsem pouze příliš neocenil rozvláčnost vykreslování historie generála Fellerse a jeho japonské přítelkyně; snahou ale bylo zjevně objasnění rozporů i v něm samém (vnitřní boj, jestli udělat správnou nebo užitečnou věc, vztek na neochotu a protokolární zkostnatělost japonského vedení, nedostatek času...). Každopádně po seriálu Shogun z 80. let jde o další vynikající (a ojedinělý) vhled do japonské mentality a byla by velká škoda nechat si tento snímek ujít. (10.09.2013)

Je velice těžké posuzovat mentalitu japonského národa z pozice anglosaského uvažování.Uvažovat nad mírou viny pro jednotlivé mocenské složky státního aparátu.Jsou tu nesporná fakta.Je jasné kde je agresor a kdo rozpoutal útočnou válku.A bylo by naivní domnívat se,že válka začala bez požehnání císaře.Tentýž konfrontován s jaderným infernem,které Američané seslali na japonská města rozhodl o kapitulaci.Ale opravdu rozhodl?Nebyl jen jako titulární hlava státu pouhou figurkou, která byla nucena cosi národu sdělit po hrozbou zničení dalších měst.........Rozhovor Mc Arthura s císařem je zajímavý a jeho prosba císaře o pomoc při snaze zase postavit Japonsko na nohy je skutečně pozoruhodná.Je dobré,že se neopakovaly chyby jako versailleská dohoda po I.světové válce.Tohle se týká i Německa.Nicméně ruka spravedlnosti dopadla na řadu ministrů japonské vlády a to bylo dobře.Slušný film. (20.05.2015)