Návrat velkého blondýna

Můj filmový návrat k této komedii po cca 20 letech se povedl na výbornou, pánové Pierre Richard- Jean Rochefort- Jean Carmet to rozehráli skvěle, doplnila je půvabná Mireille Darcová a moc pěkně jim to spolu ladilo.. Příběh o houslistovi, který se nechtěně zapletl s tajnou službou, mě bavil a v pravidelných intervalech rozesmával, bylo mi potěšením.. (05.09.2023)

Teprve druhý díl přínáší tu šílenou zábavu, kterou jsem čekal od jedničky. Karty už jsou rozdány, Francois Perin už ví, že byl zneužit a užívá si dovolenou v Riu s milovanou Christinou. Jenže šéf tajné služby Toulose se ho potřebuje zbavit a když to nevyjde, přesvědčit vyšetřujícího kapitána, že Perin je opravdový špion. Vše ve dvojce je lepší - Richard snažící se zahrát bondovského špiona (s bondovskými hudebními motivy), Maurice flegmaticky sleduje mrtvoly i agenty, zápletka je zamotanější, některé scény jsou geniální - například karate a finále v koncertní síni je jaksepatří našlápnuté. Pro mě jedno z mála pokračování, které bez problémů strká první díl do kapsy. (10.08.2013)

Řada gagů, zvlášť ty, v nichž Richard uniká dík svojí popletenosti z nástrah, je opravdu dobrá. Nejzdařilejší je v tomto ohledu "ukázka karate". Děj filmu ovšem přešlapuje na místě, neboť se potřebuje vrátit tam, kde začal. Zvláště první půle v Riu je ubíjející, jen vrší pokusy o zabití/záchranu a vede ke ztrátě zájmu o dění. Navíc náměstek velitele tajné služby Perrache ztratil svou integritu z prvního dílu, v němž v mezích možností chránil Richardovu postavu a představoval jakési svědomí tajné služby - tady je jednou takový, jindy makový. (04.01.2015)

Živá definice termínu nastavovaná kaše a suverénně nejslabší scénář Francise Vebera. Možná se pletu, ale mám pocit, že ani Pierru Richardovi se do pokračování moc nechtělo, v beztak krátkém filmu je jen asi třicet minut a ještě víc by mně zajímalo, jak je to s účastí/neúčastí Mireille Darcové. V dobré polovině scén je zabíraná zezadu, jak odchází, jak zdálky mává nebo se pohybuje ve tmě. A její "blízké" záběry zas budí dojem exhumace nepoužitého materiálu z prvního filmu. I krkolomné zdůvodňování, proč a jak vůbec "tajného agenta z leknutí" vracet do hry, je notně přitažené za vlasy. Ale největší chybou je, že Francois tentokrát s tajnou službou spolupracuje vědomě. Tím je popřen celý princip komiky prvního filmu a pár solidních gagů to nezachrání. 30% (12.01.2006)

„Půjdeme teď spolu uctivě pozdravit našeho nového ministra.“ - „Dřív byl na zemědělství. Je mu pětačtyřicet, má ošklivou ženu a čtyři děti.“ - „Z čehož se dá usuzovat, že je schopen všeho.“ Těžko říct, jestli je Návrat velkého blondýna vážně horší než první film, protože je především jiný. Už není bláznivý, ale s přivřenýma očima uvěřitelný, tentokrát je jen bláznivý. Nikdo ze zúčastněných nicméně naštěstí nepřišel o tu nejdůležitější schopnost - pobavit. A Vladimir Cosma si při křížení motivu Velkého blondýna a Jamese Bonda krásně pohrál. (09.12.2014)