Nalevo od výtahu

Humor divadelní frašky už hodně omšel časem. Přes neustálé záměny, nedorozumění a bouchání dveřmi mi jeho energie připadala mdlá. Taková očekávaná, nedokázala mě rozesmát. Možná mi vadilo výrazné zapojení páru, který spolu prožíval nechutně toxický a násilnický vztah. Takové věci už mi dnes připadají pasé a nijak legrační. SHRNUTÍ: Žárlivec, popleta a dvě kokety. (14.07.2021)

Divadelní etuda o čtyřech lidech, dvou bytech a nekonečných zmatcích, které přelévají děj z jednoho bytu do druhého. Pierre Richard jako by ztratil své kouzlo a snaží se bavit mimikou, na což prostě nemá. Zbytek herců je velice nevýrazný. A když je nejhůř, přispěchají policajti. Na tohle upozorňovali už Monty Pythoni. (16.06.2014)

Situační komedie? Já bych to spíš zhodnotil jako "naprosto bláznivá komedie, ve které se zvraty dějí snad každou sekundu a u které nikdy nevíte, jak to vlastně bude pokračovat a jaká lapálie se zase stane". Jenže na rozdíl třeba od legendárního Oskara z roku 1967 tenhle veletoč zvratů nefunguje, teda alespoň v mých očích. Zřejmě to bylo na mou náturu až moc "crazy" nebo je to způsobeno tím, že Richarda jako komika až zas tak moc nemusím (přesněji řečeno jsem mu nepřišel na chuť), tudíž musím hodnotit třemi hvězdičkami. (29.07.2011)

Mít za sousedy extrémně žárlivý pár by možná ještě nebylo to nejhorší. Co ale dokážou způsobit zabouchnuté dveře a obyčejné požádání souseda o výpomoc :) Potom se není co divit, když tady už i zapřísáhlý abstinent mění svoje zásady a i tu blbou „ballantinku“ shledá coby radostnou spásu. Má žena si ohromně rozumí s naším sousedem. Oni se přímo zbožňují... (03.11.2014)

Poněkud jiný film s poněkud jiným Pierrem Richardem. Není zde za roztržité hovado, za nedošuka, který všechno poplete. Je respektovaná osobnost, umělec. Ale pořád je v něm trochu toho smolařství. Navíc totiž na sebe nestrhává pozornost jen Pierre Richard sám, ale skutečně každý jednotlivý herec této takřka inscenační komedie. Alfou omegou celého filmu jsou průvanem zavírané dveře jednoho podlaží činžovního domu v Paříži a především jejich majitelé. Roztodivný pár (mladá dívka a chorobně žárlivý starší muž) a nakonec zamilovaný výtvarník Richard, který vyčkává příchodu své femme fatale. Vše se pochopitelně natolik zkomplikuje, že životy zainteresovaných postav nebudou už nikdy tak jako dřív. Skvělá francouzská komedie, která dovede pobavit i po miliontém zhlédnutí. Kouzlo spočívá v detailu. Pokaždé se dovedu smát nějaké nově objevené maličkosti. Pro mne nejlepší film s Pierrem Richardem a klidně bych se nebál říct, že i moje nejoblíbenější francouzská komedie vůbec. (19.09.2011)