Klauni

Smutný úsmev v životoch klaunského tria, nezmieriteľne rozpadnutého pred desaťročiami. Ťažko súdiť, kto z trojice je víťaz, kto porazený. Všetky minulé vášne a dosiahnuté méty totiž predbehla neúprosná staroba. Jedného kláti chorobou, druhého trápením s manželkiným Alzheimrom a tretieho rokmi nedoriešeným vzťahom s dcérou a partnerskou nestálosťou. Alternatívy sú rôzne. 1. Snaha udržať šaškovstvo a aký taký dotyk s kultúrnym svetom i s mladosťou (mladá manželka, deti na staré kolená). 2. Umelecká neústupnosť bezduchej komercii spôsobujúca na druhej strane skromnosť v životných potrebách, pripomínajúcu až materiálne strádanie a premenu klaunského výrazu na trvalý moralizátorsko - mentorský kŕč. 3. Prispôsobenie sa nastupujúcemu mentálnemu mäknutiu väčšinového vkusu. Ambiciózna správa o postupnom vädnutí aktérov kultúry 60. rokov a ich spletitých osudov si udržiava pomerne vysoký umelecký kredit a po rozpačitom úvode naberie až nečakane vysoké obrátky. Navyše celé je to premiešané množstvom humorných scénok. Tým vtipnejších, čím starší sú ich diváci. (16.02.2014)

Smutný film o stárnutí, ze kterého trio bývalých klaunů rozhodně nedělá komedii. Ani jedna z nejsilnějších scén (česání) není primárně vtipná, byť diváka rozesměje. Kromě obsazení hlavních rolí je třeba vyzdvihnout režii, masky a hudbu. Co mě naopak nepřesvědčilo a odpovídá mému nepříliš vysokému hodnocení, je scénář. Jakoby pan scenárista nepřišel na to, jak ten příběh odvyprávět. Škoda. (31.03.2015)

Skvělá záležitost, ve které haprují především věci spojené s postavou Didiera Flamanda, jeho výkon je někdy dost necivilní a některé scény v jeho dějové line působí dost vykonstruovaně (scéna bojící se vnučky mezi francouzskými divno-divadelníky). Jako kontrast působí zcela podmaniví Lábus s Kaiserem, kteří svoje role zvládají naprosto s přehledem a docela dobře jim k tomu sekunduje i finka Kati Outinen, díky jejíž češtině je její ztvárnění Alzheimera najednou překvapivě věrné.Za zmínku , stojí i formální stránka, kde je třeba kamera na špičkové úrovni a i takové mimovské scény (které připravoval Boris Hybner), které mám jinak rád asi tak jako zkažený mlíko se sardelovou pastou, jsou tu nejen funkční, ale dokonce zábavné. (19.09.2017)

Zvláštní hříčka. Je tam cítit pokus o evropský artový film, ale nemám moc dojem, že by se to dařilo. A shazuje to hlavně scénář a konec, který Vás sice nechá v rozpacích, ale v takových, že opravdu nevíte, na jakou stranu se vlastně vrtnout. Herecké výkony jsou zajímavé a minimum dialogů oproti herecké akci je jednoznačně k dobru. Ale určitá pachuť divného scénáře Petra Jarchovského ve mě přetrvává. Předabovaný Flamand to pak rozhodně nenapravuje. (01.09.2014)

Kdyby místo Lábuse hrál někdo jiný, musel by být zážitek z filmu dokonalý. Na Lábuse to byl výborný výkon, hrál skoro dobře a zřejmě nejméně afektovaně, co jsem ho kdy viděla, pravda, jeho postava byla skvěle napsaná, takže měl i co hrát, kdyby to uměl. Naopak Kaiser je snad ještě lepší, než kdysi, takže jednoznačně kraluje celému filmu. Jarchovskému se scénář povedl, režie za ním rozhodně nezaostává. Hudebně i obrazově příjemný nadprůměr. (22.09.2020)